Kostel Povýšení svatého Kříže (Hazlov)

Kostel Povýšení svatého Kříže
v Hazlově
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský kraj
Okres Cheb
Obec Hazlov
Souřadnice 50°9′28,87″ s. š., 12°16′25,07″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Vikariát Chebský
Farnost Aš
Status filiální kostel (dříve farní)
Užívání pravidelné[1]
Zasvěcení Povýšení svatého Kříže
Architektonický popis
Architekt neznámý
Stavební sloh gotika, baroko
Výstavba První polovina 13. století, přestavba 1687 až 1688
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Další informace
Adresa Hazlov, ČeskoČesko Česko
Kód památky 24518/4-16 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický filiální kostel v Hazlově v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Kostel byl postaven spolu s hradem Hazlov, o němž je první písemná zmínka z roku 1224. Nejstarším románské jádro hradu se nachází v přízemním zdivu kostelní věže. Vnitřní prostor věže bývá ztotožňován s původním presbytářem zatím nedoložené kaple. Ten nahradila novostavba barokního kostela. V blízkosti kostelní věže, která hrad střežila, se nejspíš nacházel vchod do hradu. Lze předpokládat, že před branou byl příkop, zaniklý při přestavbě hradu na zámek. Jádro hradu mohlo být hlídáno hranolovou věží kostela.[3]

Věž je vysoká téměř 25 metrů, je mírně obdélného půdorysu a relativně štíhlá. Spodní část je postavena z kvádrů evidentně ve dvou fázích, přičemž mladší dvě podlaží, oddělená vodorovným odsazením ve zdivu, jsou nejspíše vrcholně gotického původu.[4]

Při kostele byla zřízena roku 1307 první farnost na Chebsku.[5]

Po druhé světové válce postihl obec odsun německého obyvatelstva, který až do konfiskace držel Hans Wilhelm Hemfeld. Poté již kostel a zámek chátral. V objektu pak sídlil až do roku 1966 ašský státní statek.[3] Na celkovou demolici naštěstí nedošlo a v roce 1963 resp. 1996 byl celý areál zámku zapsán do seznamu kulturních památek ČR. Od roku 2009 se postupně zastřešovaly dosud stojící budovy. V roce 2017 byla dostavěna schodišťová věž zámku, v následujícím roce dostala střechu. Následovala oprava druhé schodišťové věže, která zpřístupňuje renesančně barokní krov.[6]

Stavební podoba

Jednolodní neorientovaný kostel kostel s ploše uzavřeným presbytářem. Stavba stojí na místě staršího kostela z první poloviny 14. století, z něhož se zachovala věž. Kostel je obklopen zříceninami zámeckých budov, z nichž některé byly opraveny a sídlí zde obecní úřad a knihovna. Roku 1307 byl na věž zavěšen první a nejstarší zvon. Při barokní přestavbě, která proběhla v letech 1687–1688, byly zavěšeny další tři zvony, které však byly za první světové války sejmuty a nové litinové zvony, vyrobené ve Škodových závodech v Plzni, které byly zavěšeny v roce 1920.[5]

Vnitřní zařízení kostela pochází z konce 17. století a zobrazuje výjevy z života Ježíše Krista.[3]

Před kostel byla umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která původně stávala na náměstí před zámkem.[7]

Nejcennějším artefaktem byl dřevěný polychromovaný reliéf Smrt Panny Marie z období kolem roku 1500, který je nyní součástí chebského muzea.[5]

Galerie

  • Celkový pohled na kostel
    Celkový pohled na kostel
  • Kostelní věž
    Kostelní věž
  • Oltář
    Oltář
  • Kazatelna
    Kazatelna
  • Varhany
    Varhany
  • Sochařská výzdoba
    Sochařská výzdoba
  • Sochařská výzdoba
    Sochařská výzdoba
  • Obrazy v kostele
    Obrazy v kostele
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Smrt Panny Marie z Hazlova v galerii výtvarného umění v Chebu
    Smrt Panny Marie z Hazlova v galerii výtvarného umění v Chebu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Katolické bohoslužby v České republice [online]. Diecéze Plzeňská [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ kostel Povýšení sv. Kříže – právní ochrana [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NOVOBILSKÝ, Milan; MAZNÝ, Petr; VOGLTANZ, Jaroslav. Kudy na hrady v Karlovarském kraji. Plzeň: Starý most, 2023. 191 s. ISBN 978-80-7640-037-5. S. 58-59. 
  4. ↑ Zámek [online]. Obec Hazlov [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Místní cyklotrasa 2064 Skalka u Hazlova - Táborská [online]. Karlovarský kraj, 2006-11-05 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zámku už demolice nehrozí. Krásnou dominantu obec šikovně využila [online]. iDnes, 2023-07-17 [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Socha sva. Jana Nepomuckéhoa [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj