Kostel Panny Marie Bolestné (Mutná)

Kostel Panny Marie Bolestné
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Jindřichův Hradec
Obec Mutná
Souřadnice 49°1′3″ s. š., 15°23′29″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Telč
Farnost Cizkrajov
Status filiální kostel
Zasvěcení Panna Maria Bolestná
Architektonický popis
Stavební sloh novorománský
Výstavba 1865
Další informace
Kód památky 40878/3-2036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel Panny Marie Bolestné neboli Montserrat je poutní kostel stojící na zalesněném kopci u Mutné nedaleko Slavonic, jižně od obce Cizkrajov. Název dostal podle známého katalánského poutního místa Montserrat. Jde o filiální kostel římskokatolické farnosti Cizkrajov.[1]

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Popis a historie

Původně kaple vystavěná roku 1651 byla roku 1660 rozšířena, protože stále nedostačovala množství příchozích poutníků. Vznik kaple inicioval majitel velkostatku v blízkém Bolíkově rytíř Bartoloměj Tannzoll – Zill. Za své uzdravení z bitvy ve třicetileté válce vykonal pouť do Montserratu a rozhodl se postavit doma kapli, do které umístil sochu zvanou La Moreneta – Černá madona (Mare de Déu de Montserrat).

Roku 1712 pak byla kaple přestavěna na kostel. Ten byl sice v roce 1785 z rozkazu Josefa II. zbořen,[3] avšak v roce 1858 začaly práce na stavbě nového kostela, které byly slavnostně zakončeny roku 1865. Projekt na obnovu poutního kostela Montserrat tehdy vypracoval Michael Angelo Picchioni, tehdejší majitel panství a zámku Český Rudolec. Exteriér kostela byl podle jeho projektu upraven do novorománské podoby.[4] Na hlavní oltář byla z cizkrajovského farního kostela přenesena původní polychromovaná socha Panny Marie Montserratské z lipového dřeva[5] a kostel se opět stal poutním místem především německy mluvících obyvatel regionu. Ročně se zde slavilo až 100 poutních mší; počet poutníků výrazně poklesl po odsunu německých občanů z pohraničí.[3]

Dnes je kostel je otevřen pouze v době mší svatých a poutí, jejichž hlavní sezona je od května do října vždy třetí sobotu v měsíci.[3] Kromě toho lokalita patří i mezi oblíbené turistické cíle.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Cizkrajov [online]. biskupstvi.cz [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-26]. Identifikátor záznamu 152966 : kostel Panny Marie Montseratské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c Poutní místa brněnské diecéze. Vyd. Biskupství brněnské 2016, s. 34
  4. ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 139–141, 176–178. 
  5. ↑ Poutní místa Moravy a Slezska. Příprava vydání Odehnal, František. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2008. 466 s. ISBN 978-80-86953-27-4. S. 239–240. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.neradova.com [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-25. 

Literatura

  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • Bystřický František: Montserrat moravský. In: Hlas, časopis církevní, ročník 1865, na pokračování v číslech 30, 34, 35, 36.
  • SPRINGER, Josef (kaplan z Cizkrajova). Die Marien-Kirche am Mont Serat bei Sitzgras nächst Zlabings in Mähren: Allen Wohlthätern dieser Kirche gewidmet. [s.l.]: Selbstverl. d. Verf. Druck von Ludwig Mayer, Wien 1866 62 s. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj