Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)

Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Kladno
Obec Smečno
Souřadnice 50°11′18,88″ s. š., 14°2′17,46″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická,
ritus západní římský
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát kladenský
Farnost Smečno
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Zasvěcení Nejsvětější Trojice
Datum posvěcení 1587
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, renesance
Výstavba 15. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Další informace
Adresa Kovářova 21/22
Smečno okres Kladno
Kód památky 23939/2-594 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně je římskokatolický farní kostel ve středočeské obci Smečno.

Historie

Kostel Nejsvětější Trojice, Smečno
Portál hlavního vstupu (stav v roce 1904)
Náhrobníky na zdi kostela

Původní stavba smečenského kostela Nejsvětější Trojice pocházela ze třetí čtvrtiny 14. století a byla postavena v gotickém slohu. Svědčí o tom dochovaná sakristie, vybudovaná z presbytáře původního kostela při renesanční přestavbě. Ta byla dokončena roku 1587, tedy v době, kdy panství spravoval Jiří Bořita z Martinic s manželkou Eliškou, rozenou Bruntálskou z Vrbna. Kostel prošel několika dalšími opravami, při nichž však svou renesanční podobu neztratil.

Interiér

Uvnitř kostela je hodnotný mobiliář: barokní hlavní oltář od Ignáce Františka Platzera, obraz Nejsvětější Trojice od pražského malíře Antonína Tuvory. Uvnitř kostela i na jeho obvodových zdech je několik náhrobníků z renesanční a pozdější doby.

Zvláště hodnotné jsou pak varhany, které pocházejí z doby vysvěcení kostela v roce 1587, a jsou tak nejstaršími dosud existujícími varhanami v českých zemích. Jsou na nich vyobrazeny erby Bořitů a Bruntálských. V 18. a 19. století prošly varhany opravami a roku 1990 rekonstruovány dílnou varhanáře Dušana Doubka. Při této opravě se zjistilo, že většina píšťal je původních z doby renesančních majitelů panství.

Odkazy

Literatura

  • Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P–Š, Academia, Praha 1980)

Externí odkazy

Zdroj