Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slunečná)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
ve Slunečné
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (na obrázku v pozadí vlevo je fara)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
(na obrázku v pozadí vlevo je fara)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Slunečná
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Slunečná
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh klasicistní
Výstavba 18461850
Specifikace
Stavební materiál kámen a zdivo
Další informace
Adresa Slunečná
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Slunečná na Českolipsku je malá sakrální stavba z 2. poloviny 19. století.

Historie kostela a farnosti

V roce 1880 byla ustavena samostatná farnost na Slunečné u České Lípy, patronát nad farností převzali Maltézští rytíři, kteří spravovali sousední farnost Horní Libchava, z níž se Slunečná vydělila, a rovněž nedalekou farnost Volfartice. Znak Maltézských rytířů je dodnes nad vchodem do bývalé fary z roku 1880 (dnes soukromý dům proti kostelu). Duchovní správu po roce 1920 začali vykonávat diecézní kněží. Kostel byl vybudován z daru 100 000 piastrů zdejšího rodáka, obchodníka se sklem Johanna Georga Jirschika v celkem krátké době, v roce ustanovení farnosti. Vybavení do kostela zajistil po jeho dostavbě další zdejší rodák, obchodník Wendelíin Breitschneider.

Ještě v roce 1948 katalog duchovenstva litoměřické diecéze uvádí na Slunečné samostatného faráře, kterým byl P. Jan Artur Paul, zhruba v 50. letech začal farnost spravovat farář z Volfartic, P. Josef Slavík, a obětavě tam putoval každou neděli konat bohoslužby. V pozdějších letech byly bohoslužby jednou za 14 dní, poté jednou za měsíc; dnes se kostel k bohoslužebným účelům již nepoužívá a liturgické nádoby a roucha jsou dnes ve Volfarticích.

Díky faráři byl vysazen v zahradě u kostela v Čechách vzácný šafrán bělokvětý. Zahrada (dnes zanedbaná) byla později zařazena mezi chráněné lokality, viz Farská louka. V interiéru kostela jsou nyní pouze lavice a stůl, sloužící v minulosti jako oltář, ostatní zařízení bylo odstraněno.

Stavební podoba kostela

Kostel má podobu spíše větší kaple, je jednolodní, orientován k východu a jeho stavební sloh je uváděn jako klasicistní. V západním průčelí je hlavní vchod (u silnice), nad nímž je celkem nízká věž. V ose presbytáře přiléhá ke kostelu malá, zhruba čtvercová zákristie. Ze zákristie vedl boční vchod, který byl v pozdější době kvůli častým krádežím zazděn.

Externí odkazy

Zdroj