Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kozlov)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Okres Karlovy Vary
Obec Bochov
Lokalita Kozlov
Souřadnice 50°6′26,92″ s. š., 13°1′30,39″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově
Kostel
Nanebevzetí Panny Marie
v Kozlově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Vikariát karlovarský
Farnost farnost Bochov
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Další informace
Kód památky 34048/4-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově na Karlovarsku je nejstarší stavební památkou v širokém okolí – první zmínky o něm pocházejí z roku 1365. Historicky cenný kostel, která v sobě kombinuje prvky baroka i gotiky, však postupně výrazně zchátral.

K záchraně stavby, kterou vlastní město Bochov a která je od roku 1964 památkově chráněna,[1] bylo roku 2004 založeno občanského sdružení Kostel Kozlov. Od roku 2007 byla postupně opravena střecha i báň věže.

Historie

Kostel pochází ze 14. století.[2] V roce 1462 zde působil kněz z řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později se však kostel stal evangelickým. Během rekatolizace byl do Kozlova v roce 1624 dosazen premonstrátským klášterem v Teplé opět katolický kněz.

V roce 1708 prošel kostel rozsáhlou barokní úpravou, byl rozšířen, byla k němu přistavěna hranolová, od druhého patra osmiboká věž a na severní straně křestní kaple. Letopočet 1708 je uveden nad portálem na jižní straně. Gotické jádro kostela však zůstalo zachováno. Kostel dostal nový hlavní vstup s kamenným barokním ostěním a portálem, původní gotický vchod se ocitl uvnitř budovy.[3]

Po druhé světové válce a odsunu Němců začal kostel chátrat. Poslední bohoslužba se zde sloužila v polovině sedmdesátých let 20. století.[3]

Popis

Interiér kostela

Kostel má gotický, pětiboce zakončený presbytář, sklenutý jedním polem křížové žebrové klenby a pětidílnou žebrovou klenbou závěru, na jehlancových konzolách a s plastickými růžicovými svorníky.[4] Gotická část nebyla zasažena pozdějšími přestavbami.[2] Gotický je také původní vchod do hlavní lodi, s hrotitým profilovaným portálem.[4] K jižní stěně lodi přiléhá barokní hranolová věž, v přízemní předsíni se nachází pamětní desky padlým v první světové válce od Antonína Holeyho z Drahovic z roku 1933,[4] k severní stěně lodi přiléhá obdélná křestní kaple svatého Kříže, otevřená do lodi.[5] K severní stěně presbytáře přiléhá pozdně gotická sakristie, k jižní barokní dřevěné kryté schodiště na panskou oratoř.[4]

Půdorys v úrovni přízemí, stav 2008. Legenda: červená – gotické zdivo; modrá – pozdně gotické zdivo; hnědá – barokní zdivo.[6]

Vnitřní vybavení bylo rokokové, dnes silně poškozené a rozkradené.[2] Torzo hlavního portálového, sloupového oltáře (s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, v nástavci obraz Nejsvětější Trojice, sochy svatého Floriána a svatého Jiří). Torza bočních oltářů, panelových s rokokovou ornamentikou, se zasklenými skříňkami, v nástavcích s mušlovitými výklenky. Boční oltář svaté Anny (se zlidovělou sochou svaté Anny Samotřetí ze 17. století, na konzolách sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, ve výklenku nástavce socha svatého Pavla). Boční oltář Panny Marie (s dřevěnou gotickou sochou Madony z poloviny 15. století, sochy svatého Vojtěcha a Prokopa, v nástavci svatého Václava).[4] Zajímavostí interiéru je cenná dvoupatrová barokní kruchta. V kapli svatého Kříže býval zavěšen obraz Ukřižování z první poloviny 18. století, připisovaný malíři Petru Brandlovi.[3] V presbytáři se nacházejí dva renesanční epitafy Jiřího Uttenhofera z Uttenhofu (1587) a Jindřicha Uttenhofera z Uttenhofu (1594).[2] Malý figurální epitaf na panské empoře byl zcizen, další, Štampachů a Kagerů (1770), kryje vstup do krypty. Vstup s presbytáře do sakristie sedlovým portálkem. V závěrové stěně presbytáře zachován gotický sanktuář, stěny presbytáře byly vyzdobeny cennými gotickými a renesančními malbami,[4] nalezenými při obnově interiéru v roce 2021.[7] Obnovené okenní výplně představují příklady zasklení oken od gotiky po baroko.

Před kostelem na východní straně je schodiště, které bývalo ozdobeno sousoším Nejsvětější Trojice a sochou svatého Mořice z roku 1772.[2]

Rekonstrukce

V rámci rekonstrukce již kostel dostal novou střešní krytinu, v roce 2011 nahradila nová báň původní, která byla kvůli bezpečnosti snesena. Oprava kostela je financována z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z rozpočtu Bochova. Jen do roku 2011 si vyžádala více než pět milionů korun.[8]

Fotogalerie

  • Dvoupatrová barokní kruchta

    Dvoupatrová barokní kruchta

  • Kaple sv. Kříže

    Kaple sv. Kříže

  • Jeden ze dvou renesančních epitafů

    Jeden ze dvou renesančních epitafů

  • Boží oko v předsíni kostela

    Boží oko v předsíni kostela

  • Schodiště na kruchtu

    Schodiště na kruchtu

  • Kostel od severozápadu

    Kostel od severozápadu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-04]. Identifikátor záznamu 145735 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e Emanuel Poche a kolektiv. Umělecké památky Čech. Svazek II K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 126–127. 
  3. ↑ a b c Kozlov – kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Památky a příroda Karlovarska. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f VYČICHLO, Jaroslav. Kozlov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kostel Kozlov v současnosti [online]. Příroda Karlovarska [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-10. 
  6. ↑ HRABCOVÁ, Hana; ŠTOCHL, Václav; HRON, Marcel, Jiří Fiala, Šárka Kasalová. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kozlově : stavebně historický průzkum. Rokycany: Art Kodiak, 2008. 102 s. Dostupné online. 
  7. ↑ V Kozlově našli unikátní gotické malby (TV Západ). www.regionzapad.cz [online]. 29.09.2021 09:00 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kostel v Kozlově má opět svoji věž. Česká televize [online]. 2011-11-30. Dostupné online. 

Literatura

  • HRABCOVÁ, Hana; ŠTOCHL, Václav; HRON, Marcel, Jiří Fiala, Šárka Kasalová. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kozlově : stavebně historický průzkum. Rokycany: Art Kodiak, 2008. 102 s. Dostupné online. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 126–127. 
  • KRULIŠ, Jan. Dějiny Kozlova. Bochov: Kostel Kozlov, 2015. 180 s. ISBN 978-80-260-8154-8. 

Externí odkazy

Zdroj