Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Grunta)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Grunta |
| Souřadnice | 49°58′18,12″ s. š., 15°15′17,28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novorománský sloh |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Oficiální web | Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora |
| Kód památky | 47047/2-3450 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie[1][2] v obci Grunta v okrese Kolín ve Středočeském kraji je významnou neorománsko-secesní stavební památkou. Na seznam nemovitých kulturních památek byl zapsán v roce 1958. V Památkovém katalogu Národního památkového ústavu je zaznamenán 4. stupeň ohrožení, tj. havarijní stav této památky, která spolu s přilehlým areálem hřbitova a márnice představuje v daném místě významný krajinotvorný prvek.[3]
Předchůdci
Kostel, doložený již roku 1305 byl v letech 1367–1398 nákladem horníků z nedaleké Kutné Hory přestavěn a rozšířen. Roku 1814 byl s výjimkou věže a šnekového schodiště kostel pro špatný stav zbourán a nahrazen roku 1817 dokončenou prostou lodí s trojboce ukončeným presbytářem.[4] V roce 1905 byl púvodní kostel z iniciativy faráře Jana Záruby zcela zbořen a bylo přikročeno ke stavbě novostavby současného kostela.
Současný kostel
Současná mohutná novorománská trojlodní bazilika s dvojicí západních věží byla vybudována v letech 1905–1908 podle plánu c. k. stavebního rady, architekta Rudolfa Vomáčky kolínským stavitelem Janem Sklenářem.[3]Orientovaný kostel stojí, stejně jako jeho předchůdci, uprostřed hřbitova na jižním okraji obce. Hřbitov je obehnaný zdí s neogotickým cimbuřím a neorománskou márnicí v jeho jižní části. Náklady na stavbu ve výši 225 000 korun byly hrazeny výhradně z vlastního zádušního jmění kostela (v okolí se mylně traduje, že stavbu financoval světský patron a významný houslista Jan Kubelík, který byl v té době majitelem zámku Býchory). Zajímavostí ovšem je, že na stavbě coby kamenický učeň pracoval pozdější komunistický prezident Antonín Zápotocký. Novostavba byla vyzdobena pozoruhodnými secesizujícími malbami malíře Františka Urbana a jeho manželky. Secesně-neorománský je též kompletně celý mobiliář kostela.[5]
Z původního kostela byly ponechány pouze tři renesanční náhrobníky Libenických z Vrchovišť a gotický zvon nápisem „ave maria gratia + pane bozie dai swobodu tiem kdoz te milugi a twau prawdu wyznawagi“[4]
Je filiálním kostelem kutnohorské farnosti.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Areál kostela Nanebevzetí P. Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-16]. Fotokopie doplňkového listu kulturní památky z 23. 5. 1989. Dostupné online.
- ↑ kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ a b Památkový katalog: Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b http://rodokmen.psinec.com/obce/tuma/kolinsko/grunta.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2007-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04.
