Kostel Nanebevstoupení Páně (Josefov)

Kostel Nanebevstoupení Páně
Kostel Nanebevstoupení Páně
Kostel Nanebevstoupení Páně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Obec Jaroměř
Souřadnice 50°20′21,12″ s. š., 15°55′51,96″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát náchodský
Farnost Josefov
Zasvěcení Nanebevstoupení Páně
Datum posvěcení 8. září 1811
Světitel Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Architektonický popis
Stavební sloh empír
Výstavba 1805–1810
Specifikace
Kapacita 2000 osob
Délka 34 m
Šířka 16 m
Další informace
Ulice Masarykovo nám.
Kód památky 27613/6-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevstoupení Páně je dominantou Masarykova náměstí v Josefově. Původně byl vojenským posádkovým kostelem. Postaven byl v empírovém slohu v letech 1805–1810 podle projektu architekta Heinricha Hatzingera a hraběte Julia ď Andreise.[2] Projekt byl prakticky beze změn použit i v současně budovaném kostele Vzkříšení Páně v sesterské pevnosti Terezín. Vysvěcen byl 8. září 1811. Základní kámen kostela vysvětil biskup Trauttmansdorff. Nad portálem průčelí kostela jsou na počest císaře Františka II. písmena F II MDCCCV. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Stavba

Stavba kostela je jednolodní, na západě mírně přechází v apsidu, s hranolovou věží na východní straně o výšce 54 metrů, která je význačným orientačním bodem. Po obvodu lodi a presbytáře jsou čtyři postranní oltáře. Kněžiště je ve tvaru půlkruhovité apsidy dlouhé 7,5 m a široké 14 m. V sakristii je cenný obraz Večeře Páně od G. Hallera z roku 1747 ze zrušeného románského kostela svatého Jiljí v Plesu, který musel ustoupit stavbě pevnosti Josefov.

Interiér

Dominantou kostela je hlavní oltář, který počátkem 20. století nahradil původní empírový. Na stěně nad oltářem visí olejomalba na plátně Nanebevstoupení Páně od Josefa Berglera, prvního ředitele Akademie výtvarných umění v Praze. Po stranách hlavního oltáře jsou nadživotní polychromované sochy od Břetislava Kafky, vlevo Panny Marie Fatimské a vpravo Božského Srdce Ježíše Krista. Byly pořízeny za Msgre. Antonína Sýkory v letech 1949–1952. Vpravo nad křtitelnicí je do zdi zapuštěna busta maršálka Mořice Lacyho.

Vpravo od vstupního portálu je umístěna pamětní deska generála duchovenstva Metoděje Kubáně.

Věž kostela je pokládána za jedno ze stanovišť, odkud mohl 27. února 1826 setník 18. pěšího pluku a amatérský astronom Vilém z Biely konat pozorování, na jejichž základě stanovil dráhu periodické komety 3D/Biela. Pravděpodobněji však tato pozorování uskutečňoval na půlbastionu No. XXXVII (součást josefovských Korunních hradeb).[2]

Bohoslužby

Bohoslužby se konají v neděli v 9.30, dále ve středu a v pátek.

Galerie

  • Kostel
    Kostel
  • Kostel
    Kostel
  • Vchod do kostela
    Vchod do kostela
  • Boční vstup
    Boční vstup
  • Kostel zezadu
    Kostel zezadu
  • Kříž
    Kříž
  • Tabulka
    Tabulka
  • Pamětní deska gen.Kubáně
    Pamětní deska gen.Kubáně

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-02]. Identifikátor záznamu 138869 : Kostel Nanebevstoupení Páně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ JIŘÍ., Uhlíř,. Osobnosti Jaroměře. Vyd. 1. vyd. Liberec: Bor OCLC 756503981 S. 17. 

Externí odkazy

Zdroj