Kopistská výsypka

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kopistská výsypka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na výsypku z vrchu Hněvín
Pohled na výsypku z vrchu Hněvín
Základní informace
Vyhlášení 1. listopadu 2013
Vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška 244–279 m n. m.
Rozloha 154,43 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Most
Umístění Most
Souřadnice 50°32′25,44″ s. š., 13°36′25,96″ v. d.
Kopistská výsypka
Kopistská výsypka
Další informace
Kód 5897
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kopistská výsypka je rekultivovaná důlní výsypka v okrese Most v Mostecké pánvi ležící mezi městy Most a Litvínov, která byla vyhlášena v roce 2005 jako evropsky významná lokalita. Rozloha výsypky činí 327,68 ha a její nadmořská výška je 232–280 m. Název má podle zaniklé obce Kopisty, která ležela asi 2 km východním směrem. V roce 2013 byla část výsypky vyhlášena jako přírodní památka o rozloze asi 154 ha.[2]

Poloha

Výsypka se rozkládá na katastrálních územích zaniklých obcí Dolní Jiřetín, Most I, Souš a Třebušice. Její nejvyšší bod (280 m n. m.) leží zhruba 5 km severozápadně od centra města Mostu a 6,5 km jižně od Litvínova. Výsypku vymezuje ze západní, severní a východní strany řeka Bílina v uměle vybudovaném korytě. Z jihu je od městské části Souš oddělena Mosteckým dopravním koridorem se silnicí I/13 a železniční tratí č. 130. Také z dalších stran je za řekou obklopena silnicemi: na západě silnicí č. 255 a na východě silnicí I/27 z Mostu do Litvínova a železničními vlečkami. Severně za Bílinou se bezprostředně rozkládá areál chemických závodů. Dalšími velkými průmyslovými závody v blízkém okolí jsou Úpravna uhlí Komořany, Teplárna Komořany (United Energy), Krušnohorské strojírny Komořany a lom ČSA. Tímto okolím je způsobena vysoká izolovanost zdejšího ekosystému.

Historie

Na území dnešní Kopistské výsypky se rozkládala obec Souš (dnes tvoří její zbytek část města Mostu), protékala tudy řeka Bílina, byly zde zemědělsky obhospodařovaná území a malé důlní šachty. Výsypka vznikala odvozem skrývky z povrchového dolu Obránců míru v letech 1945–1976. Už v roce 1962 zde na její části začala lesnická rekultivace, kdy bylo do roku 1969 na ploše 295 ha vysázeno 1,23 miliónů sazenic stromů a zhruba půl miliónů keřů.[3] Tím vznikl lesní porost, který je největší v Mostecké pánvi. Rekultivační práce skončily v roce 1983. Vedle lesních ploch zde byly založeny i travnaté louky (celkem 5,9 ha). Specifikem výsypky je velké množství bezodtokých vodních ploch různé velikosti, které vznikly hromaděním dešťových srážek v nepropustných prohlubeninách na okrajích i uprostřed výsypky. Nejvíce se jich nacházelo v jižní části výsypky, která však byla po roce 1976 zarovnána pro zemědělskou rekultivaci. K té nedošlo a na místě vznikla travnatá plocha (cca 80 ha).

Přes rekultivovanou výsypku byl postaven horkovod komořanské teplárny (uveden do provozu v roce 1978), pro který byl vykácen pruh 3 km dlouhý a 50 m široký. Tím byla rekultivovaná plocha snížena o 4 ha. Úsek je zbaven veškeré vegetace a narušuje jinak celistvý porost.

Současnost

Většina Kopistské výsypky je porostlá lesem (70 % plochy výsypky). Stromy jsou většinou listnaté (kromě modřínu opadavého) a bylo zjištěno na 33 druhů, přičemž část se rozšířila přirozenou cestou (bříza bělokorá, topol osika). Většina byla vysazena uměle (topol kanadský, trnovník akát, dub červený, javor babyka, habr, jilm, lípa aj.). Na paloucích i v jižní části výsypky je travinná vegetace. V některých mělkých vodních nádržích roste rákos.

Na výsypce se vyskytuje jedna z nejpočetnějších populací čolka velkého v Ústeckém kraji.

Další významné výsypky v okrese Most

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ PP Kopistská výsypka [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zdeněk Lipský, Rekultivace Kopistské výsypky[nedostupný zdroj]

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj