Konkordius ze Spoleta

Svatý Konkordius ze Spoleta
Concordius Spoletanus
Konkordius na fresce ve Spoletu
Konkordius na fresce ve Spoletu
Mučedník
Narození 2. století
Řím, Římská říše
Úmrtí asi 175
Spoleto
Příčina úmrtí poprava stětím
Svátek 1. leden
4. červen
Období Římská říše
Místo pohřbení San Salvatore Spoleto
Uctíván církvemi Římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Pravoslavná církev
Atributy tonzura, tunicella, kniha
Patronem města Spoleto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Konkordius ze Spoleta (latinsky Concordius Spoletanus) (2. století?Řím - 175?Spoleto) byl italský křesťanský mučedník žijící ve 2. století.

Život

Byl synem křesťanského kněze, presbytera Gordiana. Biskup Pius I. Římský jej v Římě vysvětil na podjáhna. Většinu času trávil sám, jako eremita v modlitbě a meditaci.[1]

Za vlády císaře Marca Aurelia byl zajat za svou víru. Ve Spoletu mu Torquatus, guvernér Umbrie, nabídl svobodu, když se vzdá své víry a pokloní se soše boha Jupitera, Concordius však odmítl. Poté byl mučen a po dvou dnech vězení mu byla znovu přinesena socha k uctění, ale Concordius na ni plivl.[1]

Byl sťat mečem asi roku 175.

Hrob a úcta

  • Jeho ostatky se nacházejí v bazilice San Salvatore ve Spoletu (hrob a centrum úcty) a ve španělské Gironě.
  • Jeho svátek úmrtí se v římskokatolické církvi slaví 1. ledna, svátek translace ostatků do Girony je 4. června, k témuž datu je zaznamenán také v pravoslavné církvi.

Ikonografie

Je zobrazen jako mladý podjáhen, s vlasy ostříhanými do tonzury, oděn do tunicelly. Nejstarším vyobrazením je gotická freska malíře umbrijské školy ze 14. století v bazilice San Salvatore ve Spoletu. [2]

Odkazy

Reference

  1. a b Saint Concordius of Spoleto. CatholicSaints.Info [online]. 2009-12-05 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lexikon der christlichen Ikonographie, svazek 5 (A-Cr). Herder Rom-Basel-Freiburg im Breisgau-Wien 1994, s. 518

Literatura

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, svazek 5 (A-Cr). Herder Rom-Basel-Freiburg im Breisgau-Wien 1994, s. 518

Externí odkazy

Zdroj