Koloman Belopotocký

Koloman Belopotocký
Koloman Belopotocký
Koloman Belopotocký
Narození 6. února 1845
Ružomberok
Úmrtí 15. prosince 1914 (ve věku 69 let)
Oradea
Alma mater Vídeňská univerzita
Povolání teolog, vysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (1890–1911)
titulární biskup (od 1890)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Nepomuk Koloman Belopotocký (starší Belopotoczky, v literatuře někdy i jako Belepotoczky) (6. února 1845, Ružomberok[1]15. prosince 1914 Oradea, dnešní Rumunsko) byl římskokatolický duchovní, polní vikář rakousko-uherské armády.

Životopis

Gymnaziální studia absolvoval v Ružomberku a Levoči. Teologii studoval na univerzitě v Innsbrucku jako bohoslovec spišské diecéze.[2]14. června 1860 byl vysvěcen na kněze v tyrolském Brixenu (dnes Itálie). Na vídeňské univerzitě pokračoval v teologickém studiu a v roce 1872 tam získal titul doktor teologie. Následně působil jako profesor teologie a rektor v semináři na Spišské Kapitule. V roce 1876 ho ostřihomský arcibiskup Ján Šimor povolal rektorem do centrálního semináře v Budapešti. Od roku 1882 působil ve Vídni na Frintaneu (Augustineu) a zároveň byl dvorním kaplanem rakouského císaře.

6. června 1890 ho František Josef I. jmenoval apoštolským polním vikářem, tj. nejvyšším duchovním rakousko-uherských ozbrojených sil. Apoštolský polní vikář byl fakticky biskup personální diecéze, která zahrnovala celou říši a do její jurisdikce patřili všichni příslušníci rakousko-uherské armády, námořnictva a četnictva, jakož i jejich rodiny. Toto jmenování bylo potvrzeno Svatým stolcem 22. července 1890 a byl jmenován titulárním biskupem trikalským. Biskupské svěcení přijal z rukou spišského biskupa Juraje Čásky v katedrále sv. Martina v Spišském Podhradí. V témže roce se stal i kanovníkem latinské katedrální kapituly ve Velkém Varadíně.

V pozici polního vikáře působil 21 let, této funkce se vzdal 1. června 1911. Následně působil jako velkoprobošt katedrální kapituly ve Velkém Varadíně, kde i v roce 1914 zemřel.

Uděleno biskupské svěcení

Hlavní světitel

  • Anton Fetser, 1906, pomocný biskup veľkovaradínský, později biskup v Győru
  • Imrich Bjelik, 1913, Belopotockého nástupce ve funkci polního vikáře

Hlavní spolusvětitel

  • Wolfgang Radnai, 1902, pomocný biskup veľkovaradínsky, později biskup banskobystrický
  • Mikuláš Széchenyi de Sárvár et Felsővidék, 1902, biskup v Győru a později biskup veľkovaradínský
  • Augustín Fischer-Colbrie, 1905, pomocný biskup-nástupce a později sídelní biskup košický
  • Hermann Zschokke, 1910, pomocný biskup vídeňský

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koloman Belopotocký na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj