Kočka tmavá

Jak číst taxoboxKočka tmavá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod Leopardus
Binomické jméno
Leopardus guigna
Molina, 1782
rozšíření kočky tmavé tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu) světle zelená = jehličnaté lesy
rozšíření kočky tmavé
tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu)
světle zelená = jehličnaté lesy
rozšíření kočky tmavé
tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu)
světle zelená = jehličnaté lesy
Poddruhy
  • L. g. guigna
  • L. g. tigrillo
Sesterský druh
kočka slaništní (Leopardus geoffroyi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka tmavá (Leopardus guigna), nazývaná také tigrillo a ve své domovině guiña (též označovaná jako kodkod), je vzácný druh malé kočkovité šelmy obývající lesy ve středním a jižním Chile. Je to nejmenší druh kočkovité šelmy na západní polokouli.

Synonyma

  • Felis guigna
  • Oncifelis guigna

Popis

  • Hmotnost: 1,8–2,7 kg
  • Délka těla: 39–51 cm
  • Délka ocasu: 19–25 cm
  • Výška: 25 cm

Velikostí je kočka tmavá asi poloviční oproti kočce domácí a podobá se malé kočce slaništní, se kterou je blízce příbuzná. Je dokonce možné, že kočka tmavá je pouze její poddruh. Kočka tmavá má ve srovnání s kočkou slaništní kratší obličejovou část hlavy a krátký silnější ocas. Také má poměrně velké tlapky.

Srst je šedohnědá, žlutohnědá nebo hnědavá s tmavší kresbou, která je tvořená množstvím černých kulatých skvrn, které často splývají v pruhy, hlavně na obličeji, ramenou a na hřbetě. Ocas je kroužkovaný. Ušní boltce jsou, podobně jako u kočky slaništní, černé s bílou skvrnou k vizuální komunikaci s ostatními kočkami. Břicho je bělavé.

Poddruh L. guigna guigna je poněkud menší a kresba je výrazná, tyto kočky tmavé mají tečky i na končetinách. Oproti tomu jedinci z poddruhu L. guigna tigrillo mají kresbu méně nápadnou, podkladová barva bývá světlejší a na končetinách žádná kresba není.

U obou poddruhů nejsou vzácností melanističtí, černí jedinci. Zdá se, že výskyt melanistického zbarvení stoupá se zeměpisnou šířkou (Miller and Rottmann, 1976); černé kočky jsou nejhojnější v oblasti Guaitecas a Chiloé v Chile. V červenci 2022 byl tmavý jedinec poprvé zachycen na kameru.[2]

Rozšíření

Kočka tmavá je endemit And, její areál se nachází na území Chile a Argentiny. Vyskytuje se v oblasti od centrální chilského regionu Coquimbo přes Guaitecasa a Chiloé až po argentinskou provincii Chubut a Santa Cruz.

Stanoviště

Kočka tmavá je vázána na vlhké lesy mírného pásma, dává přednost stálezeleným deštným lesům nebo opadavým vlhkým lesům na svazích And, až k hranici lesa (1900 až 2500 m n. m.). Jsou to vlhké lesy charakterizované přítomností bambusů v podrostu, liány a epifytní rostliny, hlavní druhy stromů jsou araukárie a pabuky. Byla pozorována také ve tvrdolistých lesích, jehličnatém nebo horském lese.

Biologie

O chování kočky tmavé je známo jen velmi málo. Pravděpodobně je aktivní v noci, kdy loví malé obratlovce, na zemi žijící hlodavce, ptáky nebo malé plazy. Větší samci někdy loví i domácí drůbež. Velmi dobře šplhá, na stromech odpočívá a ukrývá se tam před nebezpečím; možná loví i ve větvích. V zajetí má denní aktivitu (Green, 1991).

Březost trvá 72–78 dní, poté se rodí průměrně dvě koťata, která pohlavně dospívají až ve dvou letech. V zajetí se kočka tmavá dožívá až 11 let.

Ochrana

Kočka tmavá je v přírodě poměrně vzácná. Na rozdíl od ostatních koček rodu Oncifelis unikla lovcům kožešin a nikdy nebyla lovena ve velkém, fakt, že loví i drůbež, ji ale dostává do konfliktu s člověkem. Je také ohrožena odlesňováním, nicméně se zdá, že dokáže přežít i v člověkem změněné krajině (v sekundárních lesích, na plantážích apod.)

Odhadovaný počet dospělých koček tmavých je méně než 10 000 jedinců. Kočka tmavá je chráněná zákonem v Chile i v Argentině, je také zapsána v CITES II.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. Rare species of wild cat caught on camera for the first time - CNN Video. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj