Klokánkovití

Klokánkovití
	klokánek králíkovitý (Bettongia penicillata)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Podtřída	vačnatci (Marsupialia);
Řád	dvojitozubci (Diprotodontia);
Čeleď	klokánkovití (Potoroidae); Gray, 1821
Rody
	Aepyprymnus; Bettongia; †Cloprymnus ; Hypsiprymnodon; Potorous;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokánkovití čtyřprstí, či pouze klokánkovití (Potoroidae),^[1] jsou dvojitozubí vačnatci, kteří jsou úzce spjati s klokanovitými, občas jsou tyto dvě čeledi tříděny jako podčeledi jedné jediné čeledi. Za samostatnou čeleď jsou pokládáni klokánkovití pětiprstí (Hypsiprymnodontidae), s jediným žijícím druhem klokánek pižmový.^[2] Vyskytují se v Austrálii.

Stavba těla a pohyb

Stejně jako klokanovití jsou i klokánkovití syndaktilní a diprodontní. Mají také zvětšené zadní tlapy a velmi silné zadní končetiny. Ve velkých rychlostech jsou to zdatní skokani, v nižších rychlostech se pohybují spíš jako zajíc, přistávají s váhou rovnoměrně rozloženou mezi přední a zadní končetiny, poté přenesou váhu na zadní končetiny, připraveni k dalšímu skoku. Zadní nohy jsou větší než přední, nicméně tento rozdíl není tak velký jako u klokanů. Čtvrtý prst na zadní tlapě je nejdelší a nejsilnější. Ocas je polochápavý. Recentní druhy dosahují hmotnosti nejvýše 4 kg a délky těla do 50 cm.

Potrava

Klokánkovití jsou všežravci nebo býložravci, krmí se především houbami a hlízami. Nepohrdnou však ani semínky a drobným hmyzem. Mají vyvinutou, ze předu se otevírající kapsu.