Klementinská hvězdárna

Klementinská hvězdárna, založená v roce 1751, byla až do roku 1928 nejvýznamnější hvězdárnou v českých zemích. Od počátku se zde prováděla nejen astronomická, ale i meteorologická pozorování. Astronomická věž Klementina, kde sídlila, přestala být využívána k astronomickým potřebám v roce 1939.

Historie

Astronomická observatoř byla v Klementinu zřízena v roce 1751 z iniciativy jezuitského profesora fyziky a matematiky Josepha Steplinga, který se stal jejím prvním ředitelem. Byla umístěna do věže, která původně sloužila jako vyhlídková - byla pojmenována Matematická věž, později se pro ni vžil název Astronomická věž. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se hvězdárna stala rakouským státním ústavem; měla však úzkou vazbu na univerzitu, jejími řediteli byli obvykle jmenováni profesoři pražské univerzity.

Hvězdárna byla známa pod názvem Observatorium regium Pragense nebo Königliche Prager Sternwarte. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část v roce 1882 byla privilegia hvězdárny ze strany Německé univerzity omezována. Místodržitelským výnosem z roku 1897 však bylo potvrzeno, že nejde o ústav německý (ani český), ale ústav říšský (k. k. Sternwarte).[1] O své činnosti hvězdárna publikovala zprávy Astronomische Beobachtungen an der K. K. Sternwarte zu Prag.

V listopadu 1918 převzala hvězdárnu Československá republika - byla vytvořena Státní hvězdárna Československá. V roce 1928 věnoval Josef Jan Frič státu svou hvězdárnu v Ondřejově a většina pozorování se přesunula tam, ale klementinská hvězdárna zůstala součástí Státní hvězdárny a fungovala až do roku 1939. (Za okupace byli astronomové vystěhováni do Budečské ulice na Vinohradech, kde nadále fungovala časová služba. V roce 1950 byl ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický.)[2]

Ředitelé klementinské hvězdárny

Ředitelé hvězdárny byli většinou významnými osobnostmi a po mnoha z nich byly pojmenovány planetky, po dvou též krátery na Měsíci.[3]

Ředitel v období Planetka, kráter Planetku objevil Kdy Kde
1. Joseph Stepling 1751–1777 (6540) Stepling Antonín Mrkos 16. září 1982 Kleť
2. Francisco Zeno 1777–1781 (7115) Franciscuszeno Antonín Mrkos 29. listopadu 1986 Kleť
3. Antonín Strnad 1781–1799 (6281) Strnad Antonín Mrkos 16. září 1980 Kleť
4. Alois Martin David 1799–1836 (6385) Martindavid Antonín Mrkos 5. března 1989 Kleť
5. Adam Bittner 1837–1844 (6596) Bittner Antonín Mrkos 15. listopadu 1987 Kleť
6. Karl Kreil 1845–1851 (6597) Kreil Antonín Mrkos 9. ledna 1988 Kleť
7. Josef Georg Böhm 1852–1868 (7578) Georgböhm E. W. Elst 22. září 1990 La Silla
8. Karel Hornstein 1868–1882 (6712) Hornstein Antonín Mrkos 23. února 1990 Kleť
9. Ladislav Weinek 1883–1913 (7114) Weinek

Weinek (kráter)

Antonín Mrkos 29. listopadu 1986 Kleť
10. Arthur Scheller, zastupující 1913–1917
11. Adalbert Prey 1917–1918 (6157) Prey Lutz D. Schmadel;

Freimut Börngen

9. září 1991 Tautenburg

(hvězdárna)

12. František Nušl 1918–1937 (3424) Nušl

Nušl (kráter)

Ladislav Brožek 14. února 1982 Kleť
13. Vincenc Nechvíle, správce 1942–1945
14. Otto Seydl, správce 1937–1948

Reference

  1. ↑ SEYDEL, Otto. Státní hvězdárna v Praze. Vesmír. 1923, roč. 1, čís. 5, s. 110-113. 
  2. ↑ Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ředitelé pražské hvězdárny v Klementinu — NKP. text.nkp.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 

Zdroj