Klecany (zámek)

Zámek Klecany
Poloha
Adresa Klecany, ČeskoČesko Česko
Ulice Čsl. armády
Souřadnice 50°10′41,21″ s. š., 14°24′36,35″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 35766/2-4131 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Klecany je historická budova postavená v místě někdejší tvrze v Klecanech v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Budova zámku se nachází v horní části obce vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Historie

Zámek v roce 2020

Klecany existovaly již roku 1309, kdy se mezi svědky koupě Václavovic uvádí Lobek z Klecan. Roku 1332 klecanský statek s kostelem koupil Bohuslav Olbramovic z Prahy. první zmínka o tvrzi v Klecanech je až z roku 1380. Staroměstské patricijské rodině Olbramoviců tvrz patřila až do konce 80. let 14. století.

Na konci 14. a počátku 15. století se střídalo několik majitelů, roku 1418 tvrz vlastnil staroměstský měšťan Mikuláš Meixner z Jevíčka, řečený Jevicer. Byl odpůrcem husitů, proto uprchl a Klecany roku 1429 připadly Starému Městu pražskému. V roce 1435 je od obce koupil královský podkomoří Jan z Kunvaldu, řečený od Stříbrné hvězdy, se svou manželkou a tchyní. Jeho potomci tvrz a ves drželi až do 80. let 15. století.[1] Pak se majitelé tvrze opět často střídali a v roce 1550 došlo k rozdělení klecanského statku. Roku 1562 Kašpar Zelender z Prošovic prodal svůj díl Jiřímu Vchynskému z Vchynic, který je v Klecanech doložen ještě roku 1570.[2]

V roce 1616 tvrz koupila Alžběta Lobkovicová z Lobkovic a připojila ji ke svému statku Chvatěruby. V roce 1654 Kryštof Ferdinand Popel z Lobkovic Klecany prodal Adamu Matyáši z Tratmannsdorfu. Po něm se vystřídali ještě dva majitelé, než roku 1691 zámek a ves Klecany koupil Václav Vojtěch ze Šternberka, který statek dal předem odhadnout a ve stavbě nedokončené budovy zámku pokračoval ještě po roce 1703. Náklady na stavbu však byly příliš vysoké, Šternberk pro dluhy ztratil zájem pokračovat a roku 1713 zámek postoupil svým věřitelům. Trojkřídlý zámek v barokním slohu měl hlavní jižní průčelí dvoupatrové, boční křídla byla patrová.[3]

V letech 1727–1803 zámek vlastnili hrabata Gallasové a Clam-Gallasové. V letech 1754 a 1757 se zde zastavila císařovna Marie Terezie, jednou Jan Kryštof Clam na její počest uspořádal banket, ze kterého se dochoval plánek stolu s rozmístěním nádobí.

V roce 1803 se majitelem zámku stal hostinský z nedalekých Zdib František Vobořil.

Zámek dvakrát padl za oběť požáru, a to v letech 1827 a 1857 a následně byl obnoven. Po prvním požáru zámek opravil Antonín Balle, který ho vlastnil od roku 1847.

Po požáru z roku 1857 se uskutečnila oprava podle návrhu Kašpara Předáka v empírovém slohu, při zachování původního vnitřního uspořádání, avšak jižní průčelí bylo zvýšeno o střední rizalit s arkádami v přízemí a v patře se štítem a tympanonem neseným sloupy. Časem bylo přistavěno ještě čtvrté, severní křídlo.

Ve 2. polovině 20. století objekt využívala armáda, po té v něm bylo kino. V 90. letech jej zakoupila soukromá společnost a po roce 2004 provedla celkovou přestavba objektu včetně zámeckého parku. V roce 2023 se zámek objevil na trhu s realitami, ale nepodařilo se jej prodat.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl X, Praha 1930, s. 239.
  2. ↑ František HOLEC (editor): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha a okolí. Svoboda Praha 1988, s. 135-136.
  3. ↑ František HOLEC (editor): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha a okolí. Svoboda Praha 1988, s. 135-136; Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech 1, Academia Praha 1978, s. 401.
  4. ↑ PEJ. Zámek v Klecanech je zase na prodej.... www.newstream.cz [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj