Klasnatka

Jak číst taxoboxKlasnatka
alternativní popis obrázku chybí
Klasnatka (Elsholtzia stauntonii)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod klasnatka (Elsholtzia)
Willd., 1790
Synonyma
  • Aphanochilus Benth.
  • Cyclostegia Benth.
  • Paulseniella Briq.
  • Platyelasma Kitag.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klasnatka (Elsholtzia) je rod rostlin, patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnuje zhruba 40 druhů aromatických bylin, polokeřů nebo keřů, rozšířených především v temperátních a tropických oblastech Asie. Některé z nich jsou pěstovány pro okrasu i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Rod je pojmenován po německém lékaři a botanikovi 17. století Johannu Elsholtzovi.[1]

Popis

Jednoleté či vytrvalé byliny, polokeře a keře, často aromatické, se vstřícnými, řapíkatými, vejčitými nebo eliptickými, na vrcholu zašpičatělými listy. Oboupohlavné, osově souměrné květy jsou uspořádány v lichopřeslenech tvořících hustě nahloučené válcovité nebo víceméně jen jednostranné lichoklasy. Listeny mohou být různého tvaru, vzhledově se liší od asimilačních listů, v květenství bývají střechovitě uspořádané. Čtyři tyčinky i čnělka pestíku vyčnívají daleko z korunní trubky. Barva květů je bílá, nažloutlá, růžová nebo fialová; kvetou obvykle v pozdním létě a na podzim a jsou opylovány hmyzem, kterému za odměnu poskytují hojnost nektaru. Plody jsou 4 tvrdky, z nichž často nedozrávají všechny.[2][3][4]

Ekologie a rozšíření

Zástupci rodu klasnatka se vyskytují na velké části asijského kontinentu, chybí jen na Předním východě, ve Střední Asii a na východní Sibiři. Centrem jeho druhové diverzity je východní Asie, hlavně Čína, z níž je udáváno 33 druhů.[2] Obvyklými biotopy jsou vlhčí horská údolí nebo naopak suché a výslunné travnaté či skalnaté svahy, břehy vodních toků, světlé, například borové lesy, okraje křovin a lesní lemy, některé rostou i v hustých stinnějších lesích či na ruderálních stanovištích. V teplejších oblastech šplhají až do nadmořských výšek přes 2500 m. Některé pěstované druhy zplaněly i v jiných částech světa mimo původní areál, především v Evropě a Severní Americe. Z české květeny se jako příležitostně zplaňující neofyt uvádí jednoletá klasnatka brvitá (Elsholtzia ciliata).[4]

Význam

Mnohé druhy jsou pěstovány jak pro okrasu, tak i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Otužilá pro pěstování v ČR je například polokeřovitá Elsholtzia stauntonii, dekorativní bohatými růžovými, dlouho rozkvetlými květy i podzimním zbarvením listů a vhodná do skupinových výsadeb; doposud má však pouze sbírkový význam.[5] Vyžaduje plné slunce, kyprou humózní půdu a pravidelný jarní řez. Pěstuje se též zmíněná klasnatka brvitá (E. ciliata), jejíž citrusově vonící listy jsou užívány v asijské kuchyni do bylinkových směsí a jako koření k těžším masitým pokrmům.[6]

Galerie

  • Elsholtzia splendens – volně rostoucí keřík
    Elsholtzia splendens – volně rostoucí keřík
  • Elsholtzia splendens – detail květenství
    Elsholtzia splendens – detail květenství
  • Elsholtzia ciliata – celkový habitus
    Elsholtzia ciliata – celkový habitus
  • Elsholtzia ciliata – detail jednostranného květenství
    Elsholtzia ciliata – detail jednostranného květenství
  • Elsholtzia blanda – botanická ilustrace
    Elsholtzia blanda – botanická ilustrace
  • Bohatě květoucí Elsholtzia stauntonii
    Bohatě květoucí Elsholtzia stauntonii

Reference

  1. ↑ ELSHOLTZIA STAUNTONII Benth. – klasnatka | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Elsholtzia in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Elsholtzia in Flora of Pakistan @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ZELENÝ, V. Hejný, S., Slavík, B. (ed.): Květena České Republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. Biologia Plantarum. 1995-12, roč. 37, čís. 4, s. 532–532. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 0006-3134. DOI 10.1007/bf02908833. 
  5. ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. Praha: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. S. 450. 
  6. ↑ Klasnatka brvitá (lat. Elsholtzia ciliata) | Asijské bylinky. www.asijskebylinky.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj