Klanolístka obecná

Jak číst taxoboxKlanolístka obecná
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusné houby (Agaricomycetes)
Podtřída rouškaté houby (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď Schizophyllaceae - klanolístkovité
Binomické jméno
Schizophyllum commune
Fr.; 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klanolístka obecná, lišty.

Klanolístka obecná Schizophyllum commune je houba z čeledě klanolístkovité Schizophyllaceae řádu pečárkotvaré (Agaricales ). Klanolístka je pro svou tuhost a malou velikost v Evropě zřídkakdy požívána, naopak v Myanmaru, Laosu, severním Thajsku a severovýchodní Indii (Manípur a Mizóram) patří mezi oblíbené jedlé houby, připravuje se vařená nebo dušená a nakrájená na proužky, podobně jako Ucho Jidášovo, v některých oblastech Asie se údajně syrová používá jako žvýkačka.[1] Plodnice vyrůstají během června a července a poté v říjnu až listopadu.[1]

EPPO kód

SCYZCO[2]

Klanolístka obecná pohled na plodnice seshora a zespodu.

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle biolib.cz je pro patogena s označením klanolístka obecná Schizophyllum commune používáno více rozdílných názvů, například Agaricus alneus nebo Schizophyllum multifidum.[3]

Lišty často upoutají pozornost.

Zeměpisné rozšíření

Celosvětově, mimo Antarktidy.[4] Podle eol.org je potvrzen výskyt ve střední Evropě. [5]

Výskyt v Česku

Pozitivní.

Popis

Plodnice obvykle nemívá třeň. Klobouk dorůstá až do dvou až pěti centimetrů a připomíná lasturu nebo pohár. Přirůstá ke kmeni stromu. Povrch klobouku je jemně plstnatý, chlupatý a šedobílé barvy za vlhka šedohnědý.

Houba nemá lupeny, ale jim podobné lišty. Od třeně nebo středu klobouku se tyto lištny vějířovitě rozbíhají k okrajům a mezi nimi jsou kratší lištny. Lišty klanolístky obecné připomínají lupénky lupenatých hub, ale výzkum ukázal, že patří do přibuzenstva hub chorošovitých.[6] Lišty na rubu jsou rozčísnuté[7][L 1] šedohnědé až hnědé, obvykle s nafialovělým nádechem, měkké a pružné.[1] Dužina plodnic je bílá až nahnědlá a skládá se s hustě propletených bezbarvých vláken.[6]

Spory 3-4 x 1-1.5 µm, cylindrické, matné, výtrusný prach je bílý.[8]

Starší plodnice ve vlhkém prostředí.

Hostitel

Listnaté dřeviny[L 1] a jehličnany. Mezi nejvíce napadané patří rody buk (Fagus), lípa (Tilia), olše (Alnus) a dub (Quercus).[1] Klanolístka obecná je parazit a saprofyt, napadá mimo živých poraněných nebo jen oslabených a mrtvých rostlin i žaludy. Plodnice houby vyrostly i na jablku a starém chlebu.[6] Mrtvé dřevo, které rozkládá bílou plísťovitou hnilobou. [6] V karpatských lesích napadá až třetinu buků s kořenovými náběhy poškozenými sesuvy kamení, těžbou a dopravou dřeva.[6]

V Brazílii byla opakovaně izolována z míšního moku člověka, který onemocněl zánětem mozku a míchy.[6]

Příznaky

Plodnice ve skupinách na větvích a kmeni.

Význam

Způsobuje odumírání kůry, ucpávání vodivého pletiva a bílou hnilobu. Oslabené rostliny mohou snáze podlehnout následné infekci jinou chorobou. [L 1] Patogen velmi rychle prorůstá hostitelem. Napadení zvyšuje náchylnost větví k lámání.

Ekologie

Patogen atakuje rostliny poškozené nebo oslabené fyziologickými vlivy.[L 1] Je častý v lesích, parcích, ovocných sadech.

Plodnice na hostiteli.

Ochrana rostlin

Prevence

Ochrana jutovými pásy omotanými kolem kmene, nebo nátěr barvou.[L 1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d stromvemeste.cz. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  2. ↑ EPPO, SCYZCO
  3. ↑ biolib.cz
  4. ↑ botit.botany.wisc.edu
  5. ↑ eol.org
  6. ↑ a b c d e f houby.atlasrostlin.cz
  7. ↑ hobby.idnes.cz hobby.idnes.cz
  8. ↑ mykoweb.com

Literatura

  1. ↑ a b c d e TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

Zdroj