Klášterecká kotlina

Klášterecká kotlina
Rozloha 21,6 km²
Nadřazená jednotka Chomutovsko-teplická pánev
Sousední
jednotky		 Doupovské hory (Rohozecká vrchovina)
Krušné hory (Bolebořská vrchovina
Březenská pánev
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Klášterecká kotlina
Klášterecká kotlina
Povodí Ohře
Souřadnice 50°24′10″ s. š., 13°13′30″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterecká kotlina je geomorfologický okrsek v jihozápadním cípu Chomutovsko-teplické pánve v okrese Chomutov. Území s rozlohou 21,6 km²[1] je na severu ohraničeno Krušnými a na jihu Doupovskými horami.

Poloha a sídla

Severozápadní hranice okrsku s Krušnými horami vede od západního okraje Útočiště podél úpatí Krušných hor až k Nové Vísce, kde se stočí k jihu do prostoru Lomu Nástup – Tušimice. Dále prochází výsypkami mezi elektrárnou Prunéřov a severním okrajem Kadaně okolo východního úpatí Jezerní hory k zaniklé vesnici Mikulovice. Tam se stočí k jihozápadu, dosáhne toku Ohře a podél jižního a západního okraje Klášterce nad Ohří se vrací údolím Širokého potoka zpět k úpatí Krušných hor.[2]

Geologie a geomorfologie

Geologická stavba Klášterecké kotliny je složitá. Do východního cípu zasahují sedimentární horniny ze svrchního oligocénu až spodního miocénu jako jsou písky, štěrky, jíly a uhelné sloje. V oblasti mezi Kadaní a Miřeticemi převažují třetihorní pyroklastika bazaltových hornin. Samotné Miřetice však stojí nad oblastní ostrůvkovitého výskytu třetihorních intruzivních hornin zastoupených různými druhy bazaltů. V podloží severozápadní poloviny území a v oblasti podél Prunéřovského potoka pod Mikulovicemi se vyskytují předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří zastoupené různými druhy metagranitů a ortorul.[2]

V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIB-3B-1 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[1] Na východě hraničí s Březenskou pánví, na jihu s Doupovskými horami a na severu s Krušnými horami. Povrch severní části území je pozměněn povrchovou těžbou hnědého uhlí,[3] výsypkami, skládkami a odkališti.[1]

Vodstvo

Největším vodím tokem, který se přibližuje k jižní hranici okrsku je řeka Ohře. Vzhledem k ní je území příčně rozděleno menšími přítoky, ke kterým patří Široký, Klášterecký, Podmileský, Prunéřovský a Hradišťský potok.[2] Potoky vytváří náplavové kužely a ze staršího pleistocénu pochází jejich říční terasy.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klášterecká kotlina, s. 220. 
  2. ↑ a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 123. 

Zdroj