Klášter minoritů (Benešov)

Klášter minoritů
Zbytek kláštera
Zbytek kláštera
Účel stavby

V současné době turistická atrakce
dříve klášter, kostel

Základní informace
Sloh gotika
Výstavba 1247
Přestavba po 1294
Zánik 1648
Materiály Pískovec, Žula
Poloha
Adresa Benešov, ČeskoČesko Česko
Ulice Na Karlově
Nadmořská výška 364 m n. m.
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 46069/2-8 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter minoritů je zřícenina kláštera v Benešově u Prahy. Od roku 1958 je i se zvonicí zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.

Historie

Založení a husitské války

Klášter byl založen roku 1247 proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš z Benešova byl syn Beneše z Benešova, prvního doloženého předka tohoto rodu.[1] Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen 4. října 1257 Mikulášem z Riesenburka.[2] Roku 1294 postihl město velký požár, pod kterým lehl i klášter. Milota z Dědic, bratr Tobiáše z Benešova, nechal klášter znovu obnovit a rozšířit.

V druhé polovině 14. století byla dokončena i stavba nového kostela, již pod patronátem Šternberků, kteří panství vlastnili. Roku 1400 zde byla napsána jedna z prvních nadačních listin psaných českým jazykem. Zdeněk Kostka z Postupic odkázal své jmění ve prospěch kláštera minoritů.[2]

Klášter, stejně jako mnoho dalších, nepřežil husitské války. 19. května 1420 byl vypálen husitským vojskem vedeným Janem Žižkou z Trocnova při jeho tažení na Vítkov.[3] Ačkoliv Benešov střežila posádka šlechtice Hanuše z Polenska, husité do města vnikli z jiné strany a založili zde požár. Ačkoliv se pro oheň husité nedostali až ke klášteru, ten i tak utrpěl značné škody. Poslední minorité z něj odešli až roku 1421.[4]

Po husitských válkách

Klášter nebyl pravděpodobně natolik poničen, neboť byl i nadále používán. Po základních opravách se zde konal roku 1451 zemský sněm za přítomnosti Jiřího z Poděbrad, coby zemského správce a Eneáše Sylvia Piccolominiho, zástupce římské kurie. Hovořilo se zde o smíření s katolickou Evropou.[5] Druhý sněm roku 1473 se koná po smrti Jiřího z Poděbrad a vystupuje zde vdova Johana z Rožmitálu. Další sněm se však konal již v domě nejvyššího purkrabího Jana Jence z Janovic a na Petršpurku.[6] Poté však klášter chátral kvůli povětrnostním vlivům.[7]

Zničení kláštera a další vývoj

Během třicetileté války byl klášter vypálen podruhé, tentokrát Švédy roku 1648. I poté pokračovaly snahy o obnovu kláštera. Například od roku 1659 volila česká řádová provincie titulárního kvadriána kláštera.[8] Destrukce byla završena na počátku 18. století, kdy František Karel Leopold Přehořovský z Kvasejovic začal s výstavou piaristické koleje. Kvůli tomu nechal zbourat zdi konventu. Později snahy o obnovení kláštera plně upadají a na pozemcích se rozrůstala městská zástavba.

V roce 1941 zde proběhl archeologický výzkum, který odkryl základy původního kostela ze 13. století, vedle ní schody a západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.[9]

Popis

Klášter ležel severně od náměstí, jeho původní složení a rozsah jsou však velmi nejasné. Součástí kláštera byl refektář, dormitář a kapitulní síň. Do dnešní doby se zachoval pouze zbytek pětibokého kněžiště s dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb.[10]

Vedle kláštera pak nalezneme zvonici. Jde o věž na čtvercovém půdorysu, na jejíž severní straně je prostý vchod. Je zakončena jehlanovou střechou. V ní se nachází zvon Ave Maria z roku 1322, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku.[10][11]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Klášter minoritů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Benešov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  2. a b SYROVÝ, Michal. Římskokatolická farnost Benešov [online]. 2020-05-19 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  3. Benešov - zřícenina minoritského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. www.schnablova.net [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  4. ČORNEJ, Petr. Jan Žižka : život a doba husitského válečníka. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 855 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-990-6, ISBN 80-7432-990-9. OCLC 1134409416 
  5. Jak původně vypadala dominta Benešova – minoritský klášter?: Benešov. www.benesov-city.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  6. MUŽÍK, Zdeněk. Český zemský sněm v letech 1500–1526. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D.
  7. zřícenina minoritského kláštera - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  8. Svátek, Josef: Snahy o obnovení minoritského konventu v Benešově v 17. a 18. století. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 2/1958. s. 121
  9. S.R.O, Turistika cz. Kostel Minoritů. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  10. a b STREDOVEK.COM - jiné objekty - Benesov - klaster Minoritu. www.stredovek.com [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  11. Detail dokumentu - G0257234. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 56.
  • DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 14-15. ISBN 978-80-242-1932-5.
  • BOHATA, Jan. Benzinka i cenná ruina kaple se zařadily k památkám. Mladá fronta Dnes. Středočeské vydání. 24.6.2017, roč. 28, č. 146, s. 19. ISSN 1210-1168.

Externí odkazy

Zdroj