Klášter Altzella

Klášter Altzella
Ruiny kláštera
Ruiny kláštera
Lokalita
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Místo Nossen
Souřadnice
Altzella
Altzella
Základní informace
Řád cisterciácký
Založení 1170
Zrušení 1540
Mateřský klášter Pforta
Dceřiný klášter Klášter Marienthal, Neuzelle, Klášter Marienstern
Odkazy
Web www.kloster-altzella.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Altzella (Cella Sanctae Mariae, Cella Vetus, německy také Altenzelle) je bývalý mužský cisterciácký klášter v blízkosti městečka Nossen v míšeňské diecézi, který v letech 1170–1380 sloužil také jako rodinné pohřebiště wettinské dynastie.

Historie

Románská vstupní brána kláštera
Lapidárium v domě konvršů
Ruiny sýpky
Náhrobky a epitaf Wettinů v mauzoleu

Zřízení kláštera povolili císař Fridrich Barbarossa a míšeňský markrabě Ota Míšeňský, který zde byl jako prvním pohřben. Klášter byl založen se zasvěcením Panně Marii jako Cella Sanctae Mariae (Marienzella) roku 1170, v linii filiace Morimondu. První konvent v čele s opatem byl povolán z kláštera Pforta. Roku 1268 zdejší mniši založili mužskou filiaci nazvanou latinky Cella nova (německy Neuzelle) a vzhledem k nové pobočce se začali označovat Altzelle jako staré opatství. Roku 1234 založili Klášter Marienthal, první ženskou řádovou filiaci v provincii Sasko a roku 1248 druhý ženský Klášter Marienstern. Největší rozkvět klášter zažil od poloviny 13. století do 15. století. Počátkem 16. století jeho hospodářství začalo upadat. Záhubou kláštera byl nástup luteránské církve a sekularizace za Jindřicha IV. Saského.

Architektura

Stavby měly nosné články kamenné a zdivo cihelné. Klášter měl vlastní cihelnu, ve které se pálily také cihly tvarovky (s profilovanými okraji), užívané na ostění dveří a oken, podlahové dlaždice a střešní krytina. Z většiny románských a románsko-gotických staveb se dochovaly jen ruiny, poškozené požáry z let 1577, 1680 a 1719, nebo zcela přestavěné. Značnou devastaci způsobil také odvoz kamene na stavbu zámku v Nossenu.

  • Kostel na půdorysu trojlodní baziliky s pravoúhlým závěrem byl románský, dochovaly se jen fragmenty základového zdiva jedna zeď.
  • Novostavba luteránského farního kostela z roku 1565 ve stylu saské renesance využila stavební články a materiál z klášterních staveb, stavitel A. Lorentz z Freibergu.
  • Patrový dům laických bratří (konvršů) - jediná z větší části dochovaná středověká budova. Byl opraven a nově zastřešen. V přízemí v někdejší jídelně (refektáři) s gotickými křížovými klenbami, jejíž část sloužila také jako pracovna, je umístěno lapidárium. V patře bývala společná ložnice (dormitář), s trámovým stropem. Po zrušení komunity konvršů sál sloužil jako klášterní knihovna o 1000 svazcích, z nichž část se dochovala v Univerzitní knihovně v Lipsku. Nyní slouží kulturním a osvětovým účelům.
  • Ruina sýpky – románsko-gotická stavba z lomového kamene, původně třípodlažní, dochovala se 1 štítová zeď s otisky podlah a obvodové stěny
  • Ruina opatské kaple
  • Romantický park s ruinami byl založen roku 1810.
  • Mausoleum Wettinů – stávající budova v areálu zrušeného kláštera byla postavena po zpustošení předchozí nekropole vojsky třicetileté války, pochází z let 1677–1680 a má klasicistní západní průčelí z let 1784–1804. Uvnitř jsou čtyři dochované figurální gotické náhrobky a v kryptě další hroby z knížecí kaple; mramorový oltář s epitafem uvádí ve výčtu 27 jmen pohřbených knížat, vesměs duryňských lantkrabat, lantkraběnek a míšeňských markrabat a markraběnek. Náhrobky: Albrecht I. Míšeňský († 1195), Jindřich III. Míšeňský; Fridrich II. Míšeňský († 1349) a jeho manželka Matylda Bavorská († 1345); jejich syn Fridrich III. Míšeňský († 1381).

Zajímavost

Jedna středověká střešní taška je ve sbírkách Lapidária Národního muzea v Praze.

Odkazy

Literatura

  • URBAN, Michal, ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Kapitola: Hornická krajina Gersdorf a klášter Altzella = Bergbaulandschaft Gersdorf mit Kloster Altzella. Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, 2014. 182 s. Str. 100 - 103. ISBN 978-80-260-8160-9 
  • PILTZ, Georg : Kunstführer duch die DDR, 8. vydání, Leipzig-Jena-Berlin 1979, s. 526-526.

Externí odkazy

Zdroj