Kersti Kaljulaidová

Kersti Kaljulaidová
5. prezidentka Estonska
Ve funkci:
10. října 2016 – 10. října 2021
Předseda vlády Taavi Rõivas
Jüri Ratas
Kaja Kallasová
Předchůdce Toomas Hendrik Ilves
Nástupce Alar Karis
Stranická příslušnost
Členství Erakond Isamaaliit (2001–2004)
Narození 30. prosince 1969 (54 let)
Tartu
Choť Georgi-Rene Maksimovski
Příbuzní Raimond Kaljulaid (sourozenec)
Alma mater Tallinna Mustamäe Gümnaasium (od 1987)
Tartuská univerzita (do 1992)
Profese úřednice, konzultantka, ředitelka, politička, obchodnice a účastník mezinárodního fóra
Náboženství luteránství
Ocenění Evropan roku (2009)
Cena svornosti (2014)
řetěz Řádu národního znaku (2016)
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2017)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2018)
… více na Wikidatech
Webová stránka kerstikaljulaid.ee
Commons Kersti Kaljulaid
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kersti Kaljulaidová (2021)

Kersti Kaljulaidová (estonsky Kersti Kaljulaid; * 30. prosince 1969 Tartu, Estonsko) je estonská politička a v letech 2016–2021 prezidentka Estonska, která ve funkci vystřídala Toomase Hendrika Ilvese. Stala se tak první ženou v prezidentském úřadu a ve 46 letech zároveň nejmladší osobou v nejvyšší ústavní funkci země.[1][2]

Životopis

Kariéra

Kersti Kaljulaidová v roce 1992 vystudovala biologii na univerzitě v Tartu a v roce 2001 zde získala také titul MBA v oboru management.[1] Ve svém prvním oboru nenašla uplatnění a tak v 90. letech 20. století již jako mladá matka působila jako manažerka pro telekomunikační společnost a potom pro investiční banku.[1][2] V roce 1999 se dostala k politice.[2]

Mezi lety 1999 a 2002 byla ekonomickou poradkyní premiéra Marta Laara a v roce 2002 se stala jako první žena ředitelkou elektrárny.[1][2] Při tom se věnovala také publicistice a jako analytička psala o sociálních a ekonomických tématech a o tématech Evropské unie. Mezi lety 2004 a 2016 působila v Evropském účetním dvoře jako estonská zástupkyně.[1]

Dříve byla členkou pravicové konzervativní strany Vlast.[1][2]

Prezidentka země

Na konci srpna 2016 proběhla tři hlasování parlamentu ohledně nové hlavy státu, ale žádné nebylo úspěšné. V září tak proběhlo zvláštní voličské grémium, ale ani to neuspělo a proces se tak vrátil do rukou parlamentu, který na začátku října hlasoval znovu.[1]

Ačkoliv při této volbě měla Kaljulaidová protikandidáty, např. nezávislého právníka Allara Jökse, bývalého eurokomisaře Siima Kallase z vládnoucí Reformní strany či bývalou ministryni Mailis Repsovou z opoziční Estonské strany středu, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Při volbě tak neměla reálného soupeře. Ze 101 poslanců hlasovalo 81 pro a 17 konzervativců proti, přičemž minimum pro zvolení bylo 68 hlasů.[1] Při registraci kandidátů získala dokonce 90 hlasů, včetně všech členů vládní koalice a 23 opozičních poslanců.[2]

Kaljulaidová se oficiálně ujala funkce 9. října 2016 a slavnostní přísahu v parlamentu složila 10. října. Na inauguraci přišla s dosluhujícím prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem.[3]

Osobní život

Ze dvou manželství Kaljulaidové vzešly čtyři děti a stala se také babičkou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Estonsko má první prezidentku. ČT24 [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f ČTK; BAROCHOVÁ, Anna. Estonci do čela země zvolili poprvé ženu, evropskou účetní Kaljulaidovou. iDNES.cz [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nová estónska prezidentka Kersti Kaljulaidová zložila prísahu. teraz.sk [online]. 2016-10-10 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Zdroj