Kebir Džami

Kebir Džami
Кебир-Джами
Poloha
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Obec Simferopol
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Typ mešity chrámová
Proud islámu sunnitský
Status hlavní páteční mešita Krymu
Medresa ano
Knihovna ano
Architektonický popis
Stavitel Chadži Abdurachim-Bek
Stavební sloh Osmanská architektura
Vystavěna 1508
Kapacita 200 věřících
Počet minaretů 1
Počet kupolí 1
Odkazy
Adresa Kurčatova 4
Rejstřík památek 8231144000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kebir Džami (krymskou tatarštinou i rusky Кебир-Джами) je chrámová mešita v krymském Simferopolu. Má status hlavní páteční mešity Krymu, je rezidencí muftího a sídlí zde Duchovní správa muslimů Krymu. Jedná se o nejstarší budovu Simferopolu.

Historie

Mešita Kebir Džami, nejstarší dochovaná budova Simferopolu, byla zbudována stavitelem Chadži Abdurachimem-Bekem roku 1508 na pozemku darovaném chánem Mengliem I. Gerajem. Předpokládá se, že právě tato mešita dala vzniknout původnímu krymskotatarskému názvu Simferopolu Akmesdžit (bílá mešita).

Během staletí prošel svatostánek mnoha rekonstrukcemi a přestavbami. Po deportaci Krymských Tatarů sloužila jako vazačská dílna, později byla opuštěna. Muslimským věřícím byla navrácena až roku 1989, kdy se Krymští Tataři začali vracet z vyhnanství. Koncem října 1991 potom započala generální rekonstrukce. Při provádění restaurátorských prací byl na chrámovém portálu odhalen nápis:

Tato mešita byla vystavěna ku slávě mocného chána Mengliho I. Geraje, nechť odpustí Alláh všechny hříchy jeho samého i jeho dětí, v měsíci muharramu roku devítistého čtrnáctého.

Dnes je mešita Kebir Džami hlavní páteční mešitou Krymu. V jejím areálu se nachází také madrasa a knihovna Krymských Tatarů. Sídlí zde muftí a Duchovní správa muslimů Krymu.[1]

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кебир-Джами na ruské Wikipedii.

  1. Мечеть Кебир-Джами в Симферополе: старейшее здание в городе. Портал Крыма. 2016-02-15. Dostupné online [cit. 2017-02-09]. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj