Kavanilesie

Jak číst taxoboxKavanilesie
alternativní popis obrázku chybí
Cavanillesia platanifolia v Kolumbii, výška 45 metrů.
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Podčeleď Bombacoideae
Rod kavanilesie (Cavanillesia)
Ruiz & Pav., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladá Cavanillesia platanifolia s plody

Kavanilesie[1] (Cavanillesia) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy, často velmi mohutné a se ztlustlým kmenem. Listy jsou jednoduché, střídavé, s dlanitou žilnatinou, květy pětičetné s mnoha tyčinkami. Plodem je rozměrná křídlatá tobolka. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe. V některých oblastech tvoří kavanilesie dominanty lesních porostů a náležejí mezi nejvýznačnější stromy Latinské Ameriky. Lehké a měkké dřevo je používáno zejména na kánoe a rafty a slouží jako náhrada balsy.

Popis

Kavanilesie jsou opadavé stromy, dorůstající výšky až 45 metrů. Často svojí výškou přesahují zapojené korunní patro pralesa. Kmen je beztrnný, s opěrnými pilíři, ve střední části často ztlustlý. Dřeň kmene je měkká, připomínající balsu. Hlavní větve jsou tlusté, je jich málo a bývají soustředěné v horní části kmene. Listy jsou jednoduché, střídavé, s opadavými palisty. Na bázi i na vrcholu řapíku je pulvinus. Čepel listů je srdčitá nebo vejčitá, celistvá nebo dlanitě laločnatá, tenká nebo kožovitá, s dlanitou žilnatinou.

Květy jsou pravidelné, pětičetné, asi 2 cm velké, uspořádané v okolíkovitých vrcholících. Stromy kvetou v bezlistém stavu. Kalich je zvonkovitý, kožovitý, na vrcholu pětilaločný. Korunní lístky jsou červené nebo okrové, čárkovité až kopinaté, asi 2x delší než kalich. Tyčinek je mnoho a jsou asi do poloviny srostlé v trubičku. Semeník je svrchní, srostlá ze 3 až 5 plodolistů obsahujících po 2 vajíčkách. Plodem je tobolka s 5 podélnými, okrouhlými křídly a středním sloupkem. Plody bývají asi 10 cm dlouhé a většinou obsahují jediné semeno.[2][3]

  • Pata kmene C. platanifolia
    Pata kmene C. platanifolia
  • Plody v koruně C. platanifolia
    Plody v koruně C. platanifolia

Rozšíření

Rod kavanilesie zahrnuje 4 druhy a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Areál rodu sahá od Kostariky po Peru, severozápadní Bolívii a jihovýchodní Brazílii.[4][2] V některých oblastech Latinské Ameriky tvoří kavanilesie dominanty lesních porostů, např. C. platanifolia ve vlhkých lesích jihovýchodní Panamy a suchých lesích západního Ekvádoru.[3] Druh C. chicamochae je endemit údolí řeky Chicamocha v kolumbijské provincii Santander a byl popsán až v roce 2003. Na rozdíl od ostatních druhů rodu dorůstá výšky jen 6 metrů a má na bázi silně ztlustlý kmen. Roste jako součást tropických suchých lesů.[5]

Ekologické interakce

Semena kavanilesií jsou sice křídlatá, zpravidla však nedoletí daleko a dopadají v blízkosti mateřského stromu.[6] Obsahují velké množství škrobu (až 27 %), který začne ve vlhkém prostředí velmi rychle bobtnat a natahovat vodu. Jedná se pravděpodobně o přizpůsobení prostředí suchých tropických lesů, kdy je třeba aby semeno po příchodu dešťů rychle vyklíčilo a semenáč dostatečně zakořenil, než nastane opět suché období.[7]

Taxonomie

Rod Cavanillesia je v rámci čeledi slézovité řazen do podčeledi Bombacoideae. Před nástupem systému APG byl společně s řadou dalších rodů řazen do samostatné čeledi Bombacaceae. Dříve uváděný druh C. tuberculata byl ztotožněn s druhem C. platanifolia, druh C. arborea s C. umbellata.

Význam

Kavanilesie náleží spolu s vlnovcem pětimužným a některými dalšími mohutnými druhy mezi nejvýznačnější stromy tropické Ameriky.[3] Mají měkké a lehké dřevo, které se využívá zejména na rafty a kánoe a slouží jako náhrada balsy.[8] Kořeny C. platanifolia slouží v pralesích Latinské Ameriky jako zdroj čisté a pitné tekutiny.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  3. ↑ a b c GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ALONSO, Fernández; LUIS, José. Bombacaceae neotropicae novae vel minus cognitae VI. Novedades en los géneros Cavanillesia, Eriotheca, Matisia y Pachira. Revista de la Academia Colombiana de Ciencias Exactas, Físicas y Naturales. 2003, čís. 27(102). 
  6. ↑ CROAT, Thomas B. Flora of Barro Colorado island, Panama. [s.l.]: Stanford University Press, 1978. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ TURNER, I.M. The Ecology of Trees in the Tropical Rainforest. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 0-521-80183-4. (anglicky) 
  8. ↑ GRANDTNER, M.M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky) 
  9. ↑ US. DEPT. OF THE ARMY. The complete guide to edible wild plants. New York: Skyhorse Publishing, 2009. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj