Katharine, vévodkyně z Kentu
| Katharine vévodkyně z Kentu | |
|---|---|
 Katharine, vévodkyně z Kentu na Světové výstavě 1988 v Brisbane
| |
| Rodné jméno | Katharine Lucy Mary |
| Narození |
22. února 1933 (90 let) Hovingham Hall, Yorkshire, Spojené království |
| Ocenění | dáma velkého kříže Královského řádu Viktoriina |
| Nábož. vyznání | anglikánka, poté katolička |
| Choť | Princ Edward, vévoda z Kentu |
| Děti | George Windsor, hrabě ze St. Andrews Lady Helen Taylor Lord Nicholas Windsor |
| Rodiče | Sir William Worsley Joyce Morgan Brunner |
| Rod | Windsorská dynastie |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katharine, vévodkyně z Kentu (rozená Katharine Lucy Mary Worsley, * 22. února 1933, Hovingham Hall, Yorkshire, Spojené království) je manželka britského prince Edwarda, bratrance královny Alžběty II.
Život
V soukromém i pracovním životě vystupuje pod jménem Katherine Kent nebo Katherine vévodkyně z Kentu, přestože jí oficiálně náleží oslovení Její královská Výsost.
Přestup na katolictví
Původně byla anglikánka, v roce 1994 konvertovala k římskokatolické víře. Po více než 300 letech je tak prvním členem britské královské rodiny, který se k takovému kroku rozhodl.[1] Stalo se tak poprvé od přijetí zákona o nástupnictví v roce 1701, který z něj vylučuje osoby římskokatolického vyznání nebo ty, které s katolíkem vstoupí do manželství. Manžela Kathariny, prince Edwarda, však její rozhodnutí z nástupnictví nevylučuje, protože zákon nehovoří o manželství, na jehož počátku je partner nástupce anglikánem a římským katolíkem se stane později.
Právě v roce 1994, kdy Katharine konvertovala, nastal v anglikánské církvi historický zlom – poprvé umožnila kněžské svěcení žen. Církví však z tohoto důvodu zmítaly spory. Mluvčí vévodkyně uvedl, že její konverze je výsledkem dlouho zvažovaného osobního rozhodnutí a s vnitrocírkevními kontroverzními otázkami nemá nic společného. Do římskokatolické církve byla vévodkyně přijata při soukromé mši, kterou vedl kardinál Basil Hume.[1]
Zajímavosti
Poté co Jana Novotná prohrála finále Wimbledonu 1993 se Steffi Grafovou, ačkoli ve třetí sadě vedla 4–1 a 40:15, rozplakala se na rameni vévodkyně z Kentu při převzetí trofeje.[2] Vévodkyně ji utěšila a Češce sdělila, že Wimbledon vyhraje. Na dotaz BBC, zdali byla taková vstřícnost vhodná od členky královské rodiny, reagovala slovy, že se jednalo o přirozenou lidskou reakci.[3] Událost z druhého nejdelšího wimbledonského finále žen byla připomenuta v roce 2017, v souvislosti s úmrtím Novotné na rakovinu vaječníku, kdy vévodkyně vyjádřila lítost ve veřejném prohlášení.[4]
Rodina
Vévodkyně z Kentu porodila čtyři děti, nejmladší syn se však narodil mrtvý:
- 1. George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 26. 6. 1962 Iver)
- ⚭ 1988 Sylvana Tomaselliová (* 28. 5. 1957 Placentia, Newfoundland a Labrador)
- 2. Helen Windsor (* 24. 4. 1964 Iver)
- ⚭ 1992 Timothy Taylor (* 8. 8. 1963)
- 3. Nicholas Windsor (* 25. 7. 1970 Londýn)
- ⚭ 2006 Paola Louise Marica Doimiová de Lupis (* 7. 8. 1969 Londýn)
- 4. Patrick (*/† 5. 10. 1977)
Reference
- ↑ a b 1994: Duchess of Kent joins Catholic church. BBC [online]. 1994-1-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Novotná - Grafová - Archiv Z. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2020 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ BURKERT, Marek. Vévodkyně z Kentu se nemýlila. Před 25 lety slavila Novotná triumf v milovaném Wimbledonu. Sport.cz [online]. 2023-07-04 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ MAN, Vojtěch. 'Wimbledon už nebude stejný.' Tenisový svět vzpomíná na Janu Novotnou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-22 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katharine na Wikimedia Commons
