Katedrála v Elginu

Katedrála v Elginu
Místo
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Souřadnice 57°39′2″ s. š., 3°18′20″ z. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Architektonický popis
Stavební sloh gotická architektura
Výstavba 1224
Další informace
Adresa Moray, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Kód památky LB30863 a SM90142
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála Nejsvětější Trojice v Elginu (anglicky Holy Trinity Cathedral in Elgin, skotskou gaelštinou: Cathair-eaglais na Trianaid ann an Eilginn) je zřícenina katolické katedrály ze 13. století ve skotském Elginu, kde v letech 1224–1560 sídlil biskup. Byla známá jako „maják severu“. V roce 1971 byla zřícenina zařazena v Listed building do kategorie A[1] a od roku 1994 je chráněnou památkou scheduled monument.[2]

Historie

Dne 7. dubna 1206 papež Inocenc III. souhlasil s přesunem biskupského sídla ze Spynu do Elginu. Zakladatelem nové katedrály v Elginu byl král Alexandr II. Požár katedrály v roce 1270 vedl k její rozsáhlé přestavbě a rozšíření. Dne 17. června 1390 byla katedrála spolu s osmnácti domy kanovníků a kaplanů vypálena Alexandrem Stewartem, hrabětem z Buchanu; byla to pomsta za jeho exkomunikaci biskupem Alexanderem Burem. Téměř okamžitě byla zahájena obnova. Další rozšíření katedrály proběhlo v letech 1482 až 1501.[3][4][5]

První katedrála byla postavena na počátku 13. století na půdorysu kříže. Ve druhé polovině 13. století byl kostel rozšířen. Jeho délka činila přibližně 85 metrů. V této fázi byla přistavěna osmiboká kapitulní síň. Do lodi vedly tři brány, včetně největší centrální procesní brány. V západním průčelí katedrály se nacházejí dvě vysoké věže, pocházející z první fáze výstavby. Kněžiště bylo z větší části vybudováno na konci 13. století, pouze v severní stěně jsou patrné zbytky prvního kostela. V blízkosti katedrály se nachází tzv. biskupský dům, který byl pravděpodobně sídlem správce katedrálního kůru.[6]

V roce 1567 byla odstraněna olověná střešní krytina a katedrála chátrala. V roce 1615 byla stavba ještě z velké části neporušená, ale zimní bouře strhla střechu pokrývající východní část. Na jaře roku 1711 se zřítila centrální věž nad křížením transeptu s lodí a strhla s sebou stěny lodi. Přestože katedrála v roce 1689 oficiálně přešla z rukou církve do vlastnictví koruny, pro její záchranu nebylo podniknuto nic. Zničenou katedrálu využívali obyvatelé Elginu jako zdroj stavebního materiálu. Teprve v roce 1824 vypracoval královský architekt Robert Reid plán na stabilizaci budovy.[7] Zabezpečení ruin katedrály před dalším chátráním a zřícením začalo až na počátku 20. století; práce pokračují dodnes. V letech 1988–2000 byly provedeny významné opravy obou západních věží a přístavba vyhlídkové plošiny na vrcholu severní věže.

Galerie

  • Pohled na katedrálu před zničením
    Pohled na katedrálu před zničením
  • Hlavní portál před zničením
    Hlavní portál před zničením
  • Hlavní (západní) vstup v roce 2008
    Hlavní (západní) vstup v roce 2008
  • Východní věže
    Východní věže
  • Osmiboká kapitulní síň
    Osmiboká kapitulní síň
  • Strop v kapitulní síni
    Strop v kapitulní síni
  • Pohled z ptačí perspektivy
    Pohled z ptačí perspektivy
  • Půdorys katedrály z let 1224–1270
    Půdorys katedrály z let 1224–1270

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elgin Cathedral na anglické Wikipedii a Katedra w Elgin na polské Wikipedii.

  1. ↑ PANSPORT ROAD, PANSPORT AND PRECINCT WALL (LB30863). portal.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Elgin Cathedral (SM90142). portal.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ CANT, Ronald Gordon. Historic Elgin and its Cathedral.. Elgin: Elgin Society, 1974. 21, 22 s. ISBN 978-0-9504028-0-2. 
  4. ↑ GRANT, Alexander. Moray: province and people. Příprava vydání David Sellar, Scottish Society for Northern Studies. Edinburgh: The Scottish Society for Northern Studies, 1993. 264 s. (Publications / The Scottish Society for Northern Studies). ISBN 978-0-9505994-7-2. S. 151, 152. 
  5. ↑ Elgin Cathedral. www.undiscoveredscotland.co.uk [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Elgin, North College Street, Elgin Cathedral And Burial Ground | Canmore. canmore.org.uk [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ FAWCETT, Richard. Elgin Cathedral. Edinburgh: Historic Scotland, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1-903570-24-1. S. 9, 11. 

Externí odkazy

Zdroj