Kateřina z Ludanic

Kateřina z Ludanic
Kateřina z Ludanic
	Kateřina Rožmberská z Ludanic (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého - Díl třetí, 1884)
Narození	1565
Úmrtí	22. června 1601 (ve věku 35–36 let); Český Krumlov ; Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Vyšebrodský klášter
Choť	(1580) Petr Vok z Rožmberka (1539–1611)
Rodiče	Václav z Ludanic († 1571) a Johana Meziříčská z Lomnice
Příbuzní	švagr: Vilém z Rožmberka (1535–1592) ; manželka švagra: Kateřina Brunšvická (1534–1559) ; manželka švagra: Žofie Braniborská z Hohenzollernu (1541–1564) ; manželka švagra: Anna Marie Bádenská (1562–1583) ; manželka švagra: Polyxena z Pernštejna (1566–1642) ; švagrová: Bohunka z Rožmberka (1536–1557) ; manžel švagrové: Jan IV. Popel z Lobkowicz (1510–1570) ; švagrová: Eva z Rožmberka (1537–1591) ; manžel švagrové: Mikuláš Zrinský ze Serynu (asi 1508–1566) ; manžel švagrové: Paolo de Gassoldo
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina z Ludanic (* 1565^?, Helfštýn – 22. června 1601, Českém Krumlově) byla česká renesanční šlechtična, manželka Petra Voka z Rožmberka.

Původ

Jejím otcem byl Václav z Ludanic a matkou Johanka Meziříčská z Lomnice. Její otec brzy zemřel († 1571) a mladá Kateřina se dostala do poručnictví Zachariáše z Hradce, v té době hejtmana Markrabství moravského.

Život

Dne 14. února 1580 se na bechyňském zámku provdala za Petra Voka z Rožmberka. V té době jí bylo 14 nebo 15 let a Petru Vokovi téměř 41 let. Jejich manželství nebylo šťastné, zejména pro velký věkový rozdíl manželů a také rozdílnost povah. Přesto ji Petr Vok, dle dopisů, velmi miloval.

U Kateřiny se později projevila duševní porucha. Zemřela 22. června 1601 na českokrumlovském zámku ve věku 35 let. Manželství bylo bezdětné (pravděpodobně vinou manžela, který prý měl časté záněty močového měchýře^[zdroj?]). Je pohřbena v rožmberské rodinné hrobce ve Vyšším Brodě.

Kateřinou z Ludanic vymřel rod pánů z Ludanic i po přeslici.^[1]

Zajímavosti

Její obraz i obraz jejího manžela se nachází v lobkovické zámecké galerii na zámku v Roudnici nad Labem.

Životní příběh (včetně příběhu jeho manželství) Petra Voka posloužil i jako námět pro dva české filmy Svatby pana Voka a Pan Vok odchází, kde je pojednán s velkým zjednodušením i nadsázkou a humornou veseloherní formou (licentia poetica).

Odkazy

Reference

↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Ludanic, s. 94–95.

Literatura

NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
PÁNEK, Jaroslav. Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra. 2. dopl. a opr. vyd. Praha: Vyšehrad, 2010. 320 s. ISBN 978-80-7429-008-4.
SVOBODOVÁ, Anežka. Petr Vok z Rožmberka. Praha: Melantrich, 1985. 269 s.

Externí odkazy

Zdroj

[1] HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Ludanic, s. 94–95.

[1]