Karl Mikulaschek
| Karl Mikulaschek | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
|
Ve funkci: 1871 – 1873 | |
|
Ve funkci: 1878 – 1890 | |
| Starosta Šternberka | |
|
Ve funkci: 1870 – 1873 | |
| Předchůdce | Johann Aulegck |
| Nástupce | Adolf Klim |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození |
30. října 1820 Šternberk  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
23. května 1907 (ve věku 86 let) Šternberk  Rakousko-Uhersko
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Mikulaschek, též Carl Mikulaschek (30. října 1820 Šternberk[1] – 23. května 1907 Šternberk[2][3]), byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Šternberka.
Biografie
Založil firmu na tkané zboží C. Mikulaschek und Sohn, která se později sloučila do firmy Gröger, Mikulachek und Sohn. Byl veřejně a politicky aktivní. Profiloval se jako německý liberál antiklerikálního zaměření. Dlouhodobě zasedal v obecním zastupitelstvu ve Šternberku a od roku 1870 do roku 1873 byl starostou Šternberka. Získal čestné občanství Šternberka.[3][4]
V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v září 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Šternberk. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v prosinci 1871. Rezignoval roku 1873. Opět byl zvolen v zemských volbách v roce 1878 a zemských volbách v roce 1884.[5] V roce 1871 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované.[6]
Zemřel v květnu 1907 po dlouhé nemoci ve věku 87 let.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Šternberk
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Šternberk
- ↑ a b c Todesfall. Mährisches Tagblatt. Květen 1907, čís. 119, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Sudetenpost, 7. 7. 1967, Sternberg [online]. sudetenpost.eu [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Neue Freie Presse, 6. 9. 1871, s. 10.
