Karl Giskra mladší

Karl svobodný pán Giskra
Rakousko-uherský vyslanec v Holandsku
Ve funkci:
1911 – 1917
Předchůdce Christoph Wydenbruck
Nástupce Ludvík Széchényi
Rakousko-uherský vyslanec v Bulharsku
Ve funkci:
1909 – 1911
Předchůdce Duglas Thurn-Valsássina
Nástupce Adam Tarnowski
Rakousko-uherský vyslanec v Mexiku
Ve funkci:
1906 – 1909
Předchůdce Gilbert Hohenwart
Nástupce Maximilian Hadik
Narození 22. února 1864
Brno
Úmrtí 24. října 1919 (ve věku 55 let)
Gersau
Rodiče Karl Giskra
Elisa Giskra (roz. Hauschik)
Profese diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl svobodný pán Giskra (22. února 1864, Brno – 24. října 1919, Gersau, Švýcarsko) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jediný syn brněnského starosty a rakouského ministra vnitra Karla Giskry byl v roce 1891 povýšen do stavu svobodných pánů, mezitím vstoupil do diplomatických služeb a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Nizozemí (1911–1917).

Životopis

Pocházel z moravské rodiny německého původu, byl jediným synem významného politika Karla Giskry (1820–1879). Studoval práva ve Vídni a v roce 1887 začal pracovat na dolnorakouské finanční prokuratuře, již v roce 1889 přestoupil do diplomatických služeb. Po složení předepsaných zkoušek zastával řadu nižších postů v různých evropských metropolích (Bukurešť, Lisabon, Bělehrad, Bern, Berlín). V roce 1905 byl jmenován vyslaneckým radou ve Washingtonu, ještě téhož roku byl ve funkci vyslance přeložen do Chile (1905–1906; zde fungoval zároveň jako diplomatický zástupce pro Peru a Bolívii). Následovala diplomatická mise v Mexiku (1906–1909), po návratu do Evropy byl vyslancem v Bulharsku (1909–1911) a nakonec v Nizozemí (1911–1917), v roce 1914 byl jmenován tajným radou. Z Haagu byl odvolán ještě během první světové války ze zdravotních důvodů a zemřel nedlouho poté. Byl nositelem Řádu železné koruny (1917) a Válečného kříže za civilní zásluhy (1916).

Spolu s matkou a sestrou Elisabeth (1867–1935) byl v roce 1891 za otcovy zásluhy povýšen do stavu svobodných pánů. V roce 1898 se ve Švýcarsku oženil s Američankou Helene Kingovou a měl s ní jedinou dceru Helenu (1901–1948), provdanou za německého diplomata Wernera von Ow-Wachendorf.

Odkazy

Literatura

  • VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů; Praha, 2015, 496 s. ISBN 978-80-905324-5-8

Externí odkazy

Zdroj