Karl Adolph Gjellerup

Karl Adolph Gjellerup
Narození 2. června 1857
Roholte
Úmrtí 11. října 1919 (ve věku 62 let)
Klotzsche
Místo pohřbení Alter Friedhof Klotzsche
Povolání básník, spisovatel, romanopisec a dramatik
Významná díla Poutník Kámaníta
Ocenění Nobelova cena za literaturu (1917)
Manžel(ka) Eugenia Gjellerup
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gjellerupův hrob v Drážďanech

Karl Adolf Gjellerup (2. června 1857, Roholte, Sjælland11. října 1919, Klotzsche u Drážďan, Německo) byl dánský básník, prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917[1] (společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem[2]).

Život

Gjellerup pocházel z rodiny pastora a vystudoval teologii. Knězem se však nikdy nestal a již na fakultě projevoval dost svobodomyslné názory. Zájem o náboženské otázky ho pak přivedl k podrobnějšímu studiu buddhismu a následně k východním myšlenkovým proudům a k mystice. Vedle indických vlivů se v jeho literárním díle projevilo také programové spříznění s novoromantismem. Od roku 1892 žil v Německu a psal také v němčině.

Jeho eklektické a k filozofické reflexi tíhnoucí dílo se vyznačuje jasným ale poněkud chladným tónem, je značně vykonstruované a málo umělecky životné. Gjellerup získal sice roku 1917 společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem Nobelovu cenu za literaturu „…za bohatou a mnohostrannou poezii inspirovanou vznešenými ideály“ (citace z odůvodnění Švédské akademie), upadl však velmi rychle v zapomnění. Jedná se tak o poněkud diskutabilní Nobelovu cenu.[zdroj?!]

Dílo

Česká vydání

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj