Karel Zapletal

Karel Zapletal
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1894
Stranická příslušnost
Členství Moravská národní str. (staročeši)
Narození 3. listopadu 1840
Radvanice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. června 1894 (ve věku 53 let)
Radvanice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní Jan Zapletal (???)
František Zapletal z Luběnova (???)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Zapletal (3. listopadu 1840 Radvanice[1] – 30. června 1894 Radvanice[2][3]) byl rakouský politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Narodil se v Radvanicích, kde byl jeho otec panským úředníkem a později majitelem svobodného dvora. Karel vystudoval reálnou školu v Kroměříži a Olomouci. Privátně pak studoval zemědělství a chemii. Nastoupil do armády, ale roku 1864 musel ze služby odejít kvůli nemoci otce, za kterého musel převzít vedení dvora a vápenky. Armádu ale trvale neopustil. Od roku 1869 byl důstojníkem zeměbrany, roku 1876 byl povýšen na nadporučíka a roku 1883 na hejtmana u 11. zeměbraneckého dělostřeleckého batalionu. Byl i veřejně a politicky činný. Od roku 1866 působil jako starosta Radvanic. V této funkci se připomíná ještě v polovině 80. let a zhruba po stejnou dobu byl rovněž i členem okresního silničního výboru. V letech 1870–1877 byl členem okresní školní rady. Roku 1880 se stal předsedou správní rady akciového cukrovaru v Prosenicích, u jehož založení stál. Od roku 1878 byl členem správní rady Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově. Byl též předsedou spolku vojenských veteránů v Prosenicích.[4] Jako vlivný obyvatel Radvanic prý prosadil, aby železniční stanice zřízená dodatečně na Severní dráze císaře Ferdinanda byla nazvána Radvanice, ačkoliv stála v Prosenicích.[5]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1884 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Hranice, Libavá, Lipník, Dvorce. Mandát zde obhájil v zemských volbách v roce 1890. Poslancem byl až do své smrti roku 1894. Pak ho na sněmu nahradil Hynek Florýk.[6] V roce 1884 je označován za českého kandidáta (Moravská národní strana, staročeská).[7] Byl jedním z místopředsedů sněmovního klubu národních poslanců.[3]

Zemřel v červnu 1894 na svém statku v Radvanicích, po dlouhé a trapné nemoci.[3]

Jeho příbuzný, čtvrtláník z Radvanic, Jan Zapletal, byl během revolučního roku 1848 poslancem Říšského sněmu.[8] Bratr Jana Zapletala František Zapletal z Luběnova působil v 2. polovině 19. století jako vrchní státní návladní.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Osek nad Bečvou
  3. ↑ a b c Karel Zapletal. Moravská orlice. Červen 1894, roč. 32, čís. 148, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17.  Archivováno 17. 8. 2016 na Wayback Machine.
  4. ↑ HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1885. 84 s. Dostupné online. S. 82–83. (německy) 
  5. ↑ Historie obce [online]. oseknadbecvou.cz [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. ↑ Neue Freie Presse, 30. 6. 1884, s. 7.
  8. ↑ KALIŠ, Emil; KODL, Cyril. Dunaj: revue rakouských Čechoslováků - Svazek 4. [s.l.]: Vyd. Školský spolek "Komenský", 1927. Dostupné online. S. 127. 
  9. ↑ Úmrtí. Opavský Týdenník. Únor 1884, roč. 15, čís. 16, s. 2. Dostupné online. 

Zdroj