Karel Seizinger

Karel Seizinger
Jiná jména	Karl Friedrich Wilhelm Seizinger
Narození	23. března 1889 Hildburghausen
Úmrtí	4. května 1978 (ve věku 89 let) Haarlem
Národnost	německá
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	mědirytec a kreslíř poštovních známek
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Seizinger, také Karl Friedrich Wilhelm Seizinger (23. března 1889, Hildburghausen – 4. května 1978 Haarlem), byl německý rytec aktivní v Praze. Navrhl poštovní známky pro poštovní správy několika zemí a OSN. Pracoval také jako rytec bankovek. Byl považován za mistra svého řemesla a získal řadu cen na mezinárodních výstavách známek.

Život

Karl Seizinger se vyučil řemeslu rytce na Grafickém institutu v Metzerothu. Po dokončení vzdělání odešel do Berlína pracovat v Kartografickém ústavu. V Berlíně se také seznámil se svou budoucí manželkou Elisabeth.

Po vypuknut první světové války, se stal vojákem a nejprve byl nasazen na západní frontě ve Francii. Později působil v turecké armádě jako pilot. Po válce v Německu nemohl najít práci, protože se při vydávání knih používaly modernější a levnější techniky, než rytiny. Nakonec našel zaměstnání jako rytec bankovek, a to v roce 1921 v tiskárně cenných papírů Finské národní banky v Helsinkách.

V roce 1924 přijal Seizinger nabídku Státní banky československé a přestěhoval se do Prahy, kde také pracoval jako rytec bankovek. Studoval také tři roky na pražské Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Jako známkový rytec se poprvé zasloužil v roce 1926 o vydání ediční řady Hrady, krajiny, města. Tato série vybudovala dobrou pověst československého známkového umění. Seizinger byl nadšeně oslavován v odborných časopisech. Aršík k mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1938 byl poslední Seizingerovou prací na československých poštovních známkách.

Ve stejném roce, před německou okupací, opustil Československo, nejdříve odjel do Bělehradu. V Bělehradě začal Seizinger brzy pracovat pro Jugoslávskou poštu. Jeho první série známek se objevila v září 1939. Další série s motivy z Chorvatska následovala v březnu 1941. Poté, co německá vojska v dubnu 1941 obsadila Jugoslávii, odjel Seizinger do Záhřebu, kde byl právě vyhlášen nezávislý stát Chorvatsko. Během války vyryl několik známek pro Chorvatskou poštu, včetně motivů historických postav a kostela Panny Marie v Záhřebu.

Po znovuobnovení jugoslávského státu musel Seizinger jako Němec opustit zemi a přišel přitom o celý svůj majetek. Ve svém domovském městě Hildburghausen nemohl najít práci a znepokojovala ho politická situace v sovětské okupační zóně. Rozhodl se proto pokračovat ve své práci a v roce 1947 se přihlásil u nizozemské společnosti na tisk bankovek a známek Joh. Enschedé en Zonen v Haarlemu. V letech 1948 až 1961 zde pracoval a ryl bankovky a známky pro Nizozemské Antily a Curaçao, Portugalsko, Sýrii, Indonésii a Nizozemskou Novou Guineu a také pro poštovní správu OSN v New Yorku.

Po válce obnovené Československo navštívil jen jednou v životě, když byl hostem výstavy známek v Brně v roce 1974. Československá pošta vydala v roce 1983 u příležitosti pátého výročí jeho úmrtí pamětní známku.^[1]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Seizinger na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Seizinger na německé Wikipedii.

Zdroj