Karel Kajetán z Buquoy

Karel Kajetán z Buquoy
Rodový erb
Rodový erb
Narození 25. srpna 1676
Úmrtí 2. září 1750 (ve věku 74 let)
Povolání Nejvyšší hofmistr
Choť Marie Alžběta Pálffyová z Erdődu
Děti František Leopold z Buquoy
Kateřina Alžběta z Buquoy
Marie Renáta Eleonora z Longueval-Buquoy[1]
Rodiče Albert Karel z Buquoy a Alžběta Polyxena z Cavriani[1]
Příbuzní Jan Nepomuk Josef z Buquoy a Leopold Albert z Buquoy (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kajetán Longueval. 9. hrabě z Buquoy (německy Karl Cajetan (von) Buquoy de Longueval, též v latinské podobě Carolus S. R. J. Comes de Bouqvoy, 25. srpna 1676 nebo 1673[2] – 2. září 1750) byl česko-rakouský šlechtic z francouzského rodu Buquoy. Podle některých zdrojů měl vykonával úřad nejvyššího hofmistra Království českého[3], tato informace je však nesprávná - tuto hodnost získal jeho syn František Leopold.[4]

Dcera Karla Kajetána, Marie Kateřina, provdaná Harrachová

Život

Narodil se jako syn Alberta Karla z Buquoy (1637–1714) a jeho manželky Alžběty Polyxeny z Cavriani († 1703). Měl vlastní sestru Albertinu (1673–1707), provdanou z Althannu a starší nevlastní sestru Marii Sidonii (1657–1727) z matčina prvního manželství s komorníkem Siegfriedem Linhartem Breunnerem (1596–1667).

Nobilitační listinou ze 5. října 1703 pro Karla Kajetána, 9. hraběte de Bucquoy (1717), získali dnes žijící potomci rodu potvrzení hraběcího stavu "Graf von Buquoy" v rakouských zemích, který měli již dříve ve Španělském Nizozemí.

Nákladná přestavba Buquoyské rezidence v Nových Hradech vedla k finančním potížím Karla Kajetána

Karel Kajetán po otci zdědil majorát Nové Hrady v jižních Čechách. Od roku 1706 byl též majitelem obce Ústí s Branišovem na Jihlavsku, kterou získala roku 1698 jeho matka, hraběnka Alžběta Polyxena po smrti předchozího majitele, hraběte Antonína Pachty z Rájova. V letech 1715–1718 nechal Karel Kajetán opravit starý zámek v Libějovicích, který v roce 1623 získal jeho praděd, císařský vojevůdce Karel Bonaventura z Buquoy, jako konfiskát po Švambercích. Po dokončení výstavby nového zámku už ve starém sídle byly pouze kanceláře a byty úředníků.[5] Inicioval rovněž úpravy rezidence a zámeckého parku v Nových Hradech.

Kvůli své nákladné stavební činnosti se však Karel Kajetán dostal do finančních potíží a zadlužil se natolik, že 1732 byla na celý majetek uvalena nucená správa. Dostal se do sporu mezi věřiteli, který řešil samotný správce úřadu nejvyššího mincmistra Českého království a viceprezident české komory Filip Nerius Krakovský z Kolovrat. V roce 1740 byl nucen předat majetek svému synovi Františku Leopoldovi (1703–1767) a po zbytek svého života již do správy majetků nezasahoval. Kvůli špatné finanční situaci se ještě snažil zabránit majetkově nepříliš výhodném sňatku svého syna.

Karel Kajetán Longueval. 9. hrabě z Buquoy zemřel dne 2. září 1750.

Manželství a potomstvo

Karel Kajetán byl od roku 1700 ženatý s uherskou šlechtičnou Marií Alžbětou Pálffyovou z Erdődu († 1732), dcerou uherského palatina a polního maršála Mikuláše VI. Pálffyho z Erdődu a Kateřiny Alžběty z Weichsu. Z jejich manželství se narodilo pět dětí, mezi nimi:[6]

Reference

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Portaro - katalog knihovny. provenio.cz [online]. [cit. 2025-05-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. České Budějovice: Jihočeský sborník historický, 2007. Kapitola Buquoy, Karl Kajetán, hrabě, 1676-1750, s. 58-96. 
  4. ↑ BUQUOY de Longueval Karl Kajetan 1676–1750 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2025-05-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Libějovice zámek. 
  6. ↑ Karl Cajetan de Longueval, Graf von Buquoy : Genealogics. www.genealogics.org [online]. [cit. 2025-05-19]. Dostupné online. 

Zdroj