Karel Brožík

Karel Brožík
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939
Stranická příslušnost
Členství čs. soc. dem.
NSP

Narození 4. listopadu 1881
Příkosice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. června 1942 (ve věku 60 let)
Auschwitz-Birkenau
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profese spisovatel, novinář a politik
Ocenění Medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Brožík (4. listopadu 1881 Příkosice[1]20. června 1942 Auschwitz-Birkenau[2])[3][4] byl český a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie

V letech 1895–1900 byl horníkem v Libušíně na Kladensku. Angažoval se v dělnických spolcích, od roku 1898 byl členem odborů a sociálně demokratické strany. Podílel se na organizování hornické stávky počátkem roku 1900 na Kladensku. V období let 1900–1903 pracoval jako úředník kladenské nemocenské pokladny. Počátkem 20. století působil také na Teplicku. Od roku 1904 do roku 1906 působil jako redaktor časopisu Na zdar v Trnovanech u Teplic, v letech 1908–1916 byl činný v redakci týdeníku Severočeský dělník v Teplicích. Stal se místopředsedou Ústředního školského komitétu v Duchcově. V Duchcově založil roku 1910 český Svaz horníků, ve kterém se angažoval po další desítky let.[5][2]

Za světové války sloužil v období let 1916–1918 v armádě Rakouska-Uherska, ale na jaře roku 1918 byl z vojska propuštěn pro nemoc.[2]

V rámci sociální demokracie patřil k pravicovému křídlu, které se ostře vymezovalo proti komunistům.[5] Počátkem listopadu 1918 byl spolu s Jaroslavem Asterem předákem Ústředního národního výboru menšinového pro severní Čechy. Po celé období let 1919–1939 zastával funkci předsedy Svazu horníků. Byl místopředsedou sociálně demokratického Odborového sdružení československého a zasedal v exekutivě Mezinárodní unie horníků.[2]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[6] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Národní strany práce.[7] Zasadil se o přípravu a prosazení zákona o závodních a revírních radách v hornictví v únoru 1920 a další sociální legislativu. Byl stoupencem znárodnění uhelných a rudných dolů.[2]

Profesí byl předsedou Svazu horníků. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[8]

6. května 1941 byl zatčen nacistickými úřady. Po věznění na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezíně byl deportován do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kde byl umučen.[5][2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f Brožík Karel [online]. historiecssd.cz [cit. 2014-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  3. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1299. [online]. google.cz [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  4. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 100. 
  5. a b c Karel BROŽÍK [online]. Regionální knihovna Teplice [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  6. Karel Brožík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-17]. Dostupné online. 
  8. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 211. 

Externí odkazy

Zdroj