Karel Balling (chemik)

Karel Balling
Narození 21. dubna 1805
Gabrielina Huť (Kalek), Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. března 1868 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Bydliště Praha I (od 1862)
Povolání chemik, pedagog a profesor
Zaměstnavatel České vysoké učení technické v Praze
Ocenění rytíř Řádu Františka Josefa
Děti Carl Albert Max Balling[1]
Rodiče Michael Balling
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
zeť Antonín Bělohoubek
vnuk Karel Balling[2]

Karel Joseph Napoleon Balling (21. duben 1805 Gabrielina Huť[3] (zaniklá obec, území dnes součástí obce Kalek) – 17. březen 1868 Praha) byl český chemik. Byl profesorem chemie a v roce 1865–1866 též rektorem Pražské polytechniky.

Život

Hrob Karla Ballinga po opravě v roce 2016.

Narodil se jako třetí dítě v rodině chemika Michaela Ballinga a jeho ženy Anny. Jeho starší bratr Friedrich byl taktéž chemik. Absolvoval gymnázium v Plzni a v patnácti letech (roku 1820) nastoupil na Pražskou polytechniku. Studoval matematiku u Františka Josefa Gerstnera, přírodopis u Franze Xavera Zippe a chemii u Josefa Johanna Steinmanna. Krátce pracoval jako praktikant v železárnách. V roce 1824 nastoupil jako asistent profesora Steinmanna a v roce 1835 byl jmenován profesorem všeobecné a technické chemie.

Cukrovarnictví

Zabýval se především kvasnou a analytickou chemií. Od druhé poloviny 30. let 19. století začal aktivně propagovat cukrovarnictví, přičemž roku 1839 vynalezl cukroměr, neboli sacharometr, který umožnil stanovit množství cukru v příslušném roztoku. Roku 1841 zdokonalil Bauméův hustoměr (areometr). Mezi jeho úspěchy patří také metodika určování kvality cukerných roztoků a zavádění nového vědeckého názvosloví (např. polarizace, sacharizace či kvocient čistoty).[4] Balling silně propagoval vědeckou kontrolu cukrovarnické technologie, která byla dosud v rukou většinou německých empiriků a v 50. letech 19. století vychoval silnou generaci cukrovarnických teoretiků. K jeho žákům patřil vynálezce saturace v cukrovarnictví Hugo Jelínek a dále také Karel Pfleger nebo Gustav Hodek.[5]

Pivovarnictví

Kromě cukrovarnictví zanechal jeho chemický výzkum a vynález sacharometru nesmazatelnou stopu také v pivovarnictví. Ballingova stupnice měří hustotu extraktu původní mladiny a díky němu se začala rozlišovat stupňovitost piva. Stupnice se rozšířila i do zahraničí a po různých úpravách se používá dodnes.[6][7][8] Vypracoval attenuační teorii kvašení a sestavil vzorec pro výpočet původní stupňovitosti mladiny z rozboru piva. Obojí se dnes používá na celém světě. Zdokonalil též sacharometr pro měření procenta cukru v mladině a zavedl jeho používání v pivovarnickém průmyslu. Připravoval též chmelové preparáty, které vstoupily do praxe teprve v 50. letech 20. století. [9]

Knihovnictví

Jako mladého adjunkta na oboru chemie pověřil ředitel Královského stavovského technického učiliště František Josef rytíř Gerstner 31. května 1831 Ballinga úkolem uspořádat knihy do té doby rozptýlené u jednotlivých profesorů. Ten sbírku uspořádal do pěti oborových skupin (matematika, stavebnictví, chemie, mechanika a vojenství), pořídil index podle autorů a vedl evidenci výpůjček. O knihovnu pečoval až do r. 1865. Vytvořil tak nejstarší vrstvu dochovanou v původní podobě v historickém fondu dnešní Národní technické knihovny. Balling položil také základy systematických mineralogických sbírek. Spravoval tak nejen knihovnu, ale i další sbírky ústavu.[10][11]

Veřejné aktivity a publikační činnost

V 50. letech 19. století patřil mezi hlavní postavy Jednoty pro zvelebení průmyslu v Čechách.[12]

Profesor Balling publikoval více než třicet knih. Pro pivovarnictví jsou důležité zejména dvě z nich. V roce 1843 vydal Die sacharometrische Bierprobe (Měření piva sacharometrem). V letech 1845 až 1847 následovala čtyřdílná Die Gärungschemie, wissentschaftlich begründet und in ihrer Adwendung auf die Bierbrauerei, Brantweinbrenneri, Hefenerzeugung, Weinbereirtung und Essigfabrikation. Zde vědecky popsal jako první na světě výrobu sladu, piva, droždí a octa. Ač byl Český Němec (Deutschböhmen) a psal německy, podporoval snahu zavést paralelní vyučování v češtině a němčině (bylo zavedeno v roce 1864). Zasloužil se též o založení technické knihovny.[13] Je pochován v Praze, na Olšanských hřbitovech.[14]

Další

Odkazy

Reference

  1. ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online.
  2. ↑ BASAŘOVÁ, Gabriela. Pofesor Pražské techniky Carl Joseph Napoleon Balling (1805–1868). Kvasný průmysl. 2005, roč. 51, čís. 4, s. 130–134. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kalek
  4. ↑ Archivovaná kopie. pglbc.cz [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-03. 
  5. ↑ Dudek, F., Vývoj cukrovarnického průmyslu v českých zemích do roku 1872. Praha: Academia, 1979, s. 81.
  6. ↑ http://www.beerresearch.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=231&Itemid=129&lang=cs
  7. ↑ http://www.pivniagentura.cz/desitka-dvanactka
  8. ↑ http://www.slovenskepivo.sk/o-pive/historia
  9. ↑ CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. Praha 7, U Průhonu 22: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1616-9. S. 171. 
  10. ↑ Státní technická knihovna – vznik a vývoj v letech 1718–1945 [online]. full.nkp.cz [cit. 2016-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14. 
  11. ↑ Slovník českých knihovníků - K. J. N. Balling [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 124. 
  13. ↑ medailon na stránkách NTK. www.techlib.cz [online]. [cit. 2010-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-23. 
  14. ↑ http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-olsanske-hrbitovy.htm
  15. ↑ Pietní akt u příležitosti záchrany hrobu slavného českého vědce. Pražský patriot [online]. 2016-05-26 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ K.J.N. Balling's grave restored

Literatura

Externí odkazy

Odkazy na knihy K. N. Ballinga, které byly digitalizovány v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (eBooks on Demand) v Národní technické knihovně v Praze:

Zdroj