Kaple svaté Anny (Vyskeř)

Kaple svaté Anny; ve Vyskři
	Kaple sv. Anny ve Vyskři od jihozápadu
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Semily
Obec	Vyskeř
Souřadnice	50°31′55,03″ s. š., 15°9′35,11″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	turnovský
Farnost	Vyskeř
Status	kaple
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svatá Anna
Architektonický popis
Stavební sloh	empír
Výstavba	1830
Specifikace
Délka	10 metrů
Šířka	5 metrů
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen, cihly
Další informace
Kód památky	44757/6-2860 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická kaple svaté Anny ve Vyskři na Hůře^[1] je empírová^[2]sakrální stavba stojící na vyvřelém vrcholu kopce Vyskeř ve stejnojmenné obci v okrese Semily v Libereckém kraji. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Spolu s kaplí jsou na vrcholu též tři kříže a Boží hrob – umělá jeskyně v čedičové skále, od kaple na jihozápad. Od roku 1964 je kaple chráněna jako kulturní památka.^[3]

Legenda

Podle legendy, která vysvětluje vznik názvu i důvod postavení kaple se jednalo o zázračné zjevení z období 1403-1458, kdy na tvrzi v blízkém Mladějově žil oblíbený vladyka Ctibor s dcerou Annou. Tvrz byla napadena ozbrojenci pána na Troskách Otty z Bergova. Ctiborově dceři se podařilo uprchnout z obležené tvrze se služebníkem Matějem, který znal tajnou cestu vedoucí z tvrze do lesů. Uprchlá dívka v lesích ztratila orientaci. Poté v zoufalé situaci zaslechla tajemný hlas: „Viz keř! Dcero má, doufej!“. Když se rozhlédla proti nočnímu nebi, spatřila kuželovitý kopec, na něm mohutný keř a světlou postavu, která jí ukazovala k půlnoční straně. Dívka se vydala naznačeným směrem a došla k tvrzi, kde žil jistý zeman, přítel jejího otce. Tento spřátelený zeman vyslal posla do Turnova pro posily a vydal se k Mladějovu. Následně vladyku Ctibora zachránil. Protože dcera Anna nezapomněla na zázračné zjevení, nechala na vrcholku postavit kapličku, která byla zasvěcena je patronce sv. Anně. Vrch byl následně pojmenován Viskeř, což bylo nahrazeno pozdějším Vyskeř.^[4]

Popis

Již v 15. století měla stát na vrcholu Vyskeř poutní kaple. Další nechala postavit na Vyskři v 17. století hruboskalská vrchnost. V roce 1825 přešla jako dar do majetku obce a ta v roce 1830 přistoupila k její obnově na původních základech a tehdy získala svoji současnou podobu zděné, jednolodně orientované stavby protáhlého osmibokého půdorysu, zastřešené sedlovou střechou, s oboustranným polygonálním zakončením, s nízkou sanktusovou věží a vrcholovým křížem.^[2] V roce 1886 místní občané na popud řídícího učitele Josefa Koloce kopec Vyskeř zalesnili. Tím došlo k omezení dalekých výhledů s výjimkou několika průseků, které jsou směrovány na krajinné dominanty okolí jako jsou Trosky, Ještěd a Bezděz. Kaple byla několikrát dílče zevně i uvnitř opravována. Mezi světovými válkami byla období, kdy kaple sloužila i bohoslužbám Církve československé husitské. Ze vsi na kopec vede ve 21. století zrekonstruovaná křížová cesta. U farního kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí informační tabule, která vysvětluje na základě pověsti původ neobvyklého jména obce i kopce s kaplí.

Odkazy

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 213.
↑ ^a ^b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vyskeř /Semily/, s. 291.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 157150 : Kaple sv. Anny, Vyskeř. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 289.