Kaple svatého Václava (Staré Hraběcí)

Kaple svatého Václava
ve Starém Hraběcí
Kaple svatého Václava (2015)
Kaple svatého Václava (2015)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Velký Šenov
Lokalita Staré Hraběcí
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Velký Šenov
Status kaple
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení svatý Václav
Datum posvěcení 1878
Architektonický popis
Stavební sloh neoklasicismus
Výstavba 1878
Specifikace
Kapacita 12 míst
Umístění oltáře západ
Stavební materiál kámen, cihly
Další informace
Adresa 407 78 Velký Šenov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Václava ve Starém Hraběcí byla postavena roku 1878. Stojí přibližně uprostřed vsi u silnice II/265.

Historie

Neoklasicistní kaple byla ve Starém Hraběcí postavena a vysvěcena roku 1878 a nahradila tak pravděpodobně starší dřevěný svatostánek. Stavba v celkové hodnotě 700 zlatých byla financována z veřejné sbírky, částkou 100 zlatých přispěl také císař František Josef I. (1848–1916) a 200 lir věnoval papež Pius IX. (1846–1878).[1] Zvon v kapli nesl letopočet 1728 a pocházel pravděpodobně ze starší kaple nebo zvonice. Roku 1917 padl za oběť první světové válce. Hlavní oltářní obraz s portrétem svatého Václava darovala blíže neurčená hraběnka z rodu Salm-Reifferscheidtů. V kapli nebyly slouženy pravidelné mše, využívána byla ke každodennímu vyzvánění a během významných církevních svátků. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel přestali noví obyvatelé vsi kapli využívat, přesto byla průběžně udržována. V 90. letech 20. století byla z iniciativy faráře Václava Horniaka opravena fasáda a střecha. Kaple je v majetku Římskokatolické farnosti Velký Šenov a není památkově chráněna. Využívána je jednou do roka při pobožnosti u příležitosti svátku svatého Václava.[2]

Popis

Kaple neprošla za dobu své existence většími úpravami a zachovala se tak v téměř původní podobě. Půdorys je obdélný s trojstranným závěrem. Okraje průčelí zdobí lizény, nad půlkruhově zakončenými dveřmi je ve štítu umístěno kruhové okno. V každé z bočních stěn je jedno úzké okno zakončené půlkruhovým obloukem. Boční i zadní stěny jsou členěny lizénovými rámci. Fasáda je světle žlutá s výjimkou lizén v průčelí, které jsou červené. Původní břidlicová střecha byla při poslední opravě nahrazena plechem natřeným na červeno. Ze zadní části střechy vybíhá široký šestihranný sanktusník zakončený papežským křížem. Z vnitřního vybavení se dochoval dřevěný oltář (bez původního obrazu) a dřevěné lavice. Na levé vnější stěně je umístěna pamětní deska se jmény obětí první světové války.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. S. 432. (německy) 
  2. Staronové pobožnosti. Mikulášovické proudy. Listopad 2019, roč. 1, čís. 4, s. 7. 

Literatura

  • FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj