Kaple svatého Josefa (Bělá pod Bezdězem)

Kaple svatého Josefa
na zámku v Bělé pod Bezdězem
Průčelí zámecké kaple sv. Josefa na zámku v Bělé pod Bezdězem
Průčelí zámecké kaple sv. Josefa na zámku
v Bělé pod Bezdězem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Bělá pod Bezdězem
Lokalita Zámek Bělá pod Bezdězem
Souřadnice 50°30′4,69″ s. š., 14°48′27,2″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bělá pod Bezdězem
Status zámecká kaple
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel Město Bělá pod Bezdězem
Zasvěcení svatý Josef
Architektonický popis
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 1629
Specifikace
Délka 16 metrů
Šířka 10 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen, cihly
Další informace
Oficiální web farní stránky
Kód památky 21751/2-1460 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Bělá pod Bezdězem)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámecká kaple svatého Josefa v Bělé pod Bezdězem[1] je součástí místního zámku, který vznikl přestavbou někdejší středověké tvrze.[2] Průčelí kaple se nachází ve východní zdi nádvoří zámku. V ose má bohatě orámovaný raně barokní portál, který vrcholí štítem.[1] Nad vstupním portálem je vytesán letopočet 1629.[2] Kaple je chráněna spolu s celým zámkem jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Portál kaple na nádvoří zámku
Detail portálu kaple s datací 1629
Socha Nejsvětější Trojice z roku 1798 v lodi kaple

Kapli nechal postavit Albrecht z Valdštejna a původně ji zasvětil úctě evangelisty sv. Marka. Někdy na počátku 18. století pak bylo patrocinium kaple změněno na dnešní svatojosefské. Zámek, včetně kaple, je majetkem města Bělá pod Bezdězem. Díky městu a významné podpoře bělského muzea, které v zámku sídlí, byla v kapli na počátku 3. tisíciletí obnovena tradice pravidelných bohoslužeb. Hlavní poutní slavnost se v zámecké kapli koná v blízkosti svátku sv. Josefa, tj. 19. března. Navíc je každoročně oslavován i svátek sv. Josefa Dělníka, připadající na 1. květen.[2]

Architektura

Kaple je obdélná a má půlkruhově uzavřený presbytář (o poloměru 2,65 m).[4] Po její severní straně se nachází sakristie. Stěny jsou zevně zdobeny šedým rustikovým sgrafitem. Téměř čtvercová loď (délka 7,9 m, šířka 7,2 m)[4] má valenou klenbu. Presbytář kaple je sklenut konchou. V západní části jsou dvě dřevěné malované kruchty na sebou. Dolní kruchta spočívá na dřevěných tordovaných (šroubovitě stáčených) sloupcích.[1]

Zařízení

Hlavní oltář je raně barokní a pochází z období kolem roku 1670. Je portálový a v dolní části má obraz sv. Josefa, v horní části oltáře se nachází obraz Anděla strážce. Oba obrazy pocházejí ze 2. poloviny 18. století. Lavice jsou raně barokní z období kolem roku 1660 s bohatým volutovým ornamentem. Pod kruchtou je uložen kovaný kříž ze třetí čtvrtiny 18. století a po straně vítězného oblouku kamenné sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1798[5], které původně stávalo[6] při silnici vedoucí do Doks a poté bylo umístěno na hřbitov.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bělá pod Bezdězem /Mladá Boleslav/, s. 49–50. 
  2. ↑ a b c Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Bělá pod Bezdězem, zámecká kaple sv. Josefa, s. 6. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-29]. Identifikátor záznamu 132663 : Zámek Bělá pod Bezdězem čp. 1 s kaplí sv. Josefa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 64–68. 
  5. ↑ DEJMEK, Bohumil; ZUMAN, František. Památky. Díl I.: V okresním museu v Bělé pod Bezdězem. Bělá pod Bezdězem: Musejní rada, 1941. (Knižnice „Bělsko v proudu staletí“; sv. 1). S. 21. 
  6. ↑ ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 183. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj