Kaple svaté Barbory (Grabštejn)

Kaple svaté Barbory
na zámku Grabštejn
Interiér zámecké kaple sv. Barbory na zámku Grabštejn
Interiér zámecké kaple sv. Barbory
na zámku Grabštejn
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Liberec
Obec Chotyně
Lokalita Grabštejn
Souřadnice 50°50′46″ s. š., 14°52′31″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát liberecký
Farnost Hrádek nad Nisou
Status zámecká kaple
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení Barbora z Nikomédie
Architektonický popis
Stavební sloh renesance
Výstavba 1569
Další informace
Kód památky 32126/5-4317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Grabštejn)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svaté Barbory na zámku Grabštejn je bohatě zdobená sakrální prostora datovaná k roku 1569.[1] Díky výzdobě a náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance[2] a raného manýrismu v Čechách. Jako součást hradu a zámku Grabštejn je od roku 1966 je chráněna jako kulturní památka.[3]

Historie

Zámecká kaple na Grabštejně je doložená již v roce 1387, 1391 a v roce 1393. Renesančně ji dal v roce 1569 přestavět Jiří Mehl ze Střelic. Původní figurální a ornamentální výmalba byla počátkem 19. století přemalována.[4] Restaurovány byly roce 1908[5]Pavlem Bergnerem z Prahy.[4]

Architektura

Kaple je obdélná. Má také dvě obdélná okna. Je sklenutá třemi kříži s hřebínky. Na severní straně je klenba zasazena na hranolových pilířích, mezi kterými probíhá empora a oratoř. Vzadu je zděná kruchta na dvou sloupech. Celý interiér je pokryt nástěnnými malbami ze druhé poloviny 16. století.[5] Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě.[6] Malby představují grotesky, figury andělů, světců, alegorie Ctností a Nectností. Na stěnách a klenbách se nacházejí medailóny ve kterých jsou zobrazeny figurální výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie. V hlavním medailónu se nachází obraz Posledního soudu.

K vybavení patří rámový oltář, který je dvoupatrový. Je na něm kopie původní renesanční tabule znázorňující Pannu Marii (Maria im Grünen[4]) pečující o zahradu od saského mistra z počátku 16. století.[5] Originál obrazu visel v gallasovském paláci ve Vídni.[4] Obraz byl poškozen při požáru v roce 1843. V nástavci oltáře je obraz Ukřižování od Josefa Berglera z roku 1819. Na oltářní menze je gotická dřevořezba sv. Barbory. Čtyři lavice pocházející ze 16. století jsou opatřeny malovanými groteskami. Před kaplí je hala s původním schodištěm na kruchtu.[5] V letech 2005–2009 byla kaple zrestaurována.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ TIŠEROVÁ, Renata. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 122. 
  2. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Grabštejn (okres Liberec, 7b), s. 59. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 143682 : Hrad a zámek Grabštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d ANDĚL, Rudolf. Praha: Svoboda, 1984. 25-089-84. S. 127. 
  5. ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 357. 
  6. ↑ WINZELER A KOL., Marius. Grabštejn zapomenutý a objevený. 1.. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a rozvoj státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s. ISBN 978-80-260-4698-1. S. 32–33. 
  7. ↑ VÁCHA, Radim. Příběh záchrany kaple sv. Barbory a záhada panoaux.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.  Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

Zdroj