Kaple svaté Anny (Černé Budy)

Kaple svaté Anny
Celkový pohled od východu
Celkový pohled od východu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°52′54,75″ s. š., 14°53′14,1″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení svatá Anna
Další informace
Kód památky 36637/2-3522 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svaté Anny se nachází na severozápadním okraji města Sázavy v městské části Černé Budy na úbočí vrchu Veletín[1] (v některých pramenech Beletín), před hřbitovní zdí. Současná stavba pochází z počátku 19. století.

Popis

Detail sanktusníku

Kaple má obdélníkový půdorys, orientovaný ve směru sever-jih. Stavba má sedlovou střechu, krytou taškami, zatímco štít průčelí je chráněn prejzy. V hřebeni střechy je umístěna šestiboká věžička s cibulkou pokrytou plechem. Na vrcholu věžičky je vztyčen kříž a uvnitř zavěšen malý zvon.[2] Tento stavební prvek se nazývá sanktusník. V bíle omítnutém interiéru bez ozdob je umístěn oltář s nástěnným obrazem Panny Marie a dřevěné kříže. Na stropě lze přečíst nápis restaurovaný při poslední opravě v roce 1998 (transliterace):

„Tato kaple od dobrodinců obnowena a okrásslena bila Leta Páně 1815 a 1816

Pane, račiž nás odměniti wssem, swim Božským požehnánim

Znowu oprawena L.P. 1928 a 1998“

Současná stavba pochází z počátku 19. století.[2] Z hlediska architektury je kombinací barokní dispozice stavby s klasicistní fasádou. V Čechách na počátku 19. století bylo podobné řešení dosti časté. Na kapli nalezneme vedle sebe například typicky barokní sanktusník a současně fasádu prakticky bez zdobných prvků, kromě dvou pilastrů naznačených na průčelí.[3]

Na státním seznamu kulturních památek je tato nemovitost evidována pod číslem 2-3522, rejstříkové číslo ÚSKP 36637/2-3522 z roku 1987.[4]

Podle záznamu v katastru nemovitostí kaple stojí v obci Sázava, na katastrální území Černé Budy, na lesní pozemkové parcele č. 724 a je v majetku Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích v Praze.

Historie

Kaple leží u starobylé komunikace spojující Sázavský klášter se Stříbrnou Skalicí a dále s Prahou. Cesta je nejkratším možným spojením se Stříbrnou Skalicí, vedeným od kláštera v Černých Budech nejprve vzhůru ke kapli sv. Anny, a odtud podél hřebene Krkavčích skal, který odděluje údolí řeky Sázavy a Nučického (Vlkančického) potoka.[1] Kaple je zakreslena již na I. vojenském mapování, které probíhalo v letech 1764-1768 s rektifikaci v letech 1770-1773. O starších podobách kaple, z doby před současnou stavbou z počátku 19. století, nejsou známy věrohodné historické prameny.[1] V místě nebyl prováděn archeologický průzkum. Kosmův pokračovatel, známý jako Mnich sázavský, ve své Kronice zmiňuje kapli sv. Anny v Sázavě založenou Silvestrem, opatem Sázavského kláštera, již ve 12. století. Původní poloha této kaple je neznámá a nelze ji s jistotou ztotožnit s aktuálním umístěním.[5]

Přilehlý sázavský hřbitov s kaplí přímo nesouvisí, byl zřízen až v roce 1934.

V kapli, příslušející k Pražské arcidiecézi a Římskokatolické farnosti Sázava – Černé Budy, se v současnosti nekonají pravidelné bohoslužby.[6] Pouze zvon zavěšený v sanktusníku je využíván jako umíráček při pohřebních obřadech na sousedním hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ŠTĚDRA, Milan. Lipová alej u sv. Anny na Beletíně. Sázavské listy. Roč. 2016, čís. 3, s. 3. Dostupné online. 
  2. ↑ a b kaple sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ STAŇKOVÁ, Jaroslava; PECHAR, Josef. Tisíciletý vývoj architektury. první. vyd. Praha: SNTL- nakladatelství technické literatury, 1972. (Polytechnická knižnice; sv. 112). S. 193–194. 
  4. ↑ kaple sv. Anny - právní ochrana. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRÁSL, František. Sv. Prokop [microform] : jeho klášter a památka. [s.l.]: V Praze : Tiskem kníz. arcib. knihtiskárny 626 s. Dostupné online. S. 203. 
  6. ↑ Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • BUBENÍK, Josef. Veletín Beletín. In: Sázavsko IV - Dějiny, tradice a současnost. [s.l.]: Město Sázava, 1997.
  • KRÁSL, František. Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu. Praha: Dědictwí Sw. Prokopa w Praze, 1895. 626 s. 
  • BUBENÍK, Josef. Poznámka k Veletínu-Beletínu, Veletýnu a veletýnské cestě. In: Sázavsko VIII. Sázava: [s.n.], červenec 2001. S. 128.

Externí odkazy

Zdroj