Kaple Nejsvětější Trojice (Bělá pod Bezdězem)

Kaple Nejsvětější Trojice
v Bělé pod Bezdězem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mladá Boleslav
Obec Bělá pod Bezdězem
Souřadnice 50°30′18,63″ s. š., 14°47′44,22″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bělá pod Bezdězem
Status kaple
Architektonický popis
Výstavba 1811
Další informace
Ulice Tyršova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Nejsvětější Trojice v Bělé pod Bezdězem je sakrální stavba v Bělé pod Bezdězem při silnici na Doksy z roku 1811.[1][P 1]

Historie

Mnichoviště

Na místě pozdější kaple v lokalitě za městskými hradbami byl klášterní hřbitov, zmiňovaný již roku 1628,[1] s pomístním názvem "na mnichovišti," který sloužil pro pohřbívání poddaných kláštera ze vsí Vrchbělá a Podolí.[1] Fungoval pravděpodobně až do poloviny 18. století.[2] Při stavbě silnice z Bělé do Doks zde bylo v roce 1816 objeveno množství lidských kostí.[1]

Sousoší Nejsvětější Trojice

Socha v zámecké kapli (2021)

Na konci 18. století byla na místě klášterního pohřebiště vztyčena pískovcová socha Nejsvětější Trojice[1][2] nesoucí dataci 1798.[3] Zřejmě po výstavbě kaple a silnice na Doksy (1811) byla přesunuta do kostnice na farní hřbitov[4], odkud byla roku 1863 vyzdvižena a postavena na hřbitově poblíž fary,[1][3] kde byla polychromována malířem Bubákem (Amand Bubák /1814–1877/ nebo Jan Bubák /1828– 1904/, bratři malíře Josefa Augusta Bubáka).[1][4] Později byla přemístěna do zadní části hřbitova za kostelem.[3] V srpnu 1940[3] byla ze hřbitova přesunuta do sálu městského muzea v Bělé, a od poloviny 20. století[5] je umístěna v lodi kaple sv. Josefa na bělském zámku.

Kaple

Samotná kaple byla vystavěna v době budování silnice na Doksy na počátku 19. století. Na výstavbu kaple mělo být roku 1811 užito vápno vyráběné v bělských vápenicích.[1]

Popis

Kaple má obdélníkový půdorys, vzadu uzavřený půlkruhově.[6] Stěny jsou členěny vodorovnými rýhami. Portál v průčelí je zdoben dvojící toskánských pilastrů[6] a kladím krytým stříškou. Nad stříškou je půlkruhový světlík. Nad ním římsa a nízký tympanon.[7]

Interiér kaple rozděluje na dvě části vítězný oblouk tvořený toskánskými pilastry, presbytář je sklenut konchou.[7]

Vybavení

V kapli se nacházel obraz Nejsvětější Trojice z roku 1839 od Josefa Augusta Bubáka.[6][8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ E. Poche datuje do 2. pol. 18. stol., J. V. Šimák do 1. pol. 19. stol., J. N. Jiřiště po roce 1835.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 183, 239, 248. 
  2. ↑ a b MÜLLER, Josef; ŠVÉDOVÁ, Jarmila. Bělské hřbitovy I. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení, 2017. S. 42, 45. 
  3. ↑ a b c d DEJMEK, Bohumil; ZUMAN, František. Památky. Díl I.: V okresním museu v Bělé pod Bezdězem. Bělá pod Bezdězem: Musejní rada, 1941. (Knižnice „Bělsko v proudu staletí“; sv. 1). S. 21. 
  4. ↑ a b Zápis ve farní kronice
  5. ↑ JIŘIŠTĚ, Jan Nepomuk. Kostel a klášter sv. Václava, Augustiniáni v Bělé pod Bezdězem. Praha: Onyx, Česká provincie řádu sv. Augustina, 2012. 59 s. ISBN 978-80-86788-83-8. S. 18. 
  6. ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 50, 51. 
  7. ↑ a b ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 141. 
  8. ↑ Malíř Josef August Bubák - 1. 6. 2013 v 22:46. Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 

Zdroj