Kaple Nejsvětější Trojice (Nová Víska)

Kaple Nejsvětější Trojice
v Nové Vísce
Kaple na historickém snímku (počátek 20. století)
Kaple na historickém snímku (počátek 20. století)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Dolní Poustevna
Lokalita Nová Víska
Souřadnice 51°0′28,23″ s. š., 14°16′55,31″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Lobendava
Status obecní kaple
Užívání nelze využívat
Zasvěcení Nejsvětější Trojice
Datum posvěcení 1891
Světitel David Hentschel
Zánik počátek 70. let 20. století
Architektonický popis
Stavební sloh neoklasicismus
Typ stavby kaple
Výstavba 1801, 1890
Specifikace
Umístění oltáře západ
Stavební materiál kámen, cihly
Další informace
Adresa Nová Víska,
Dolní Poustevna 407 47
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Nejsvětější Trojice (německy) byla novoklasicistní sakrální stavba v Nové Vísce (místní část města Dolní Poustevna). První dřevěnou kapli z roku 1801 nahradila v roce 1890 větší zděná. Ta byla zbořena na počátku 70. let 20. století kvůli stavbě rybníka.

Historie

První kaple

První kapli v Nové Vísce nechala zřídit obec roku 1801. Umístěna byla nedaleko návsi na prostranství mezi domy čp. 1 (rychta), 2, 8 a 40 (všechny již zbořené). Stavba zasvěcená Nejsvětější Trojici byla celá dřevěná, opatřená věží se zvonem a hodinami. Důvodem výstavby byla velká vzdálenost do farního kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě; za nepříznivého počasí a při dalších příležitostech se zde proto konaly bohoslužby. Kaple byla dlouhá i vysoká přibližně 6 metrů a široká necelé 4 metry. Popis kaple z roku 1835 uvádí uvnitř hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice, prosklenou schránu se soškou Jezulátka, svítidlo a svícny, prapor a několik svatých obrázků. Roku 1854 ji žehnal (patrně po rekonstrukci) Johann Hentschel, rodák z Nové Vísky čp. 30.[1]

Druhá kaple

Protože malá dřevěná kaple postupně nestačila pro potřeby rozrůstající se obce, rozhodlo její vedení o výstavbě kaple nové, podstatně větší a již zděné. K výstavbě došlo roku 1890, tedy v době největšího rozmachu vsi.[2] Stejně jako její předchůdkyně byla zasvěcená Nejsvětější Trojici. Dokončenou kapli požehnal roku 1891 David Hentschel (1828–1903), osobní arciděkan ve Velkém Šenově a rodák z Nové Vísky čp. 30.[1] V průběhu roku byla využívána k pravidelnému vyzvánění a k různým pobožnostem. Na Velikonoční neděli se u kaple zastavoval průvod lobendavských velikonočních jezdců.[2]

Kaple byla využívána až do konce druhé světové války. Po vysídlení původních obyvatel vsi nebyla kaple udržována a chátrala. Nová Víska nebyla dosídlena, takže opuštěná stavení byla postupně demolována. Kaple Nejsvětější Trojice vydržela až do počátku 70. let 20. století, kdy byla zlikvidována kvůli stavbě horního rybníka. Parcela, kde kaple stávala, se nachází přibližně uprostřed hráze.

Parcela se zbořeništěm je v majetku města Dolní Poustevna. Za své existence nebyla kaple památkově chráněná.

Popis

Novoklasicistní kaple byla postavena na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem. Průčelí bylo členěné šesti lizénami, ve štítě bylo umístěno malé kruhové okno. Dvoukřídlé vstupní dveře zakončoval půlkruhový oblouk. Boční stěny kaple shodně protínal pár vysokých, půlkruhově zakončených oken. Polovalbovou střechu pokrývala břidlice. V přední části z ní vybíhal vysoký šestiboký sanktusník (také krytý břidlicí), ve kterém byl umístěn zvon.

Galerie

  • Ruiny kaple (2016)
    Ruiny kaple (2016)
  • Ruiny kaple (2016)
    Ruiny kaple (2016)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Kaple Nejsvětější Trojice (Dreifaltigkeitskapelle) [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. S. 380. (německy) 

Literatura

  • BERAN, Václav; HOUFEK, Václav; OKURKA, Tomáš. Dolní Poustevna. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2008.
  • FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj