Kapan

Kapan
Կապան
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Pohled na horu Khustup z Kapanu
Kapan – znak
znak
Poloha
Souřadnice 39°12′ s. š., 46°24′ v. d.
Nadmořská výška 750–1050 m n. m.
Stát ArménieArménie Arménie
provincie Sjunik
Kapan
Kapan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36 km²
Počet obyvatel 46 600
Hustota zalidnění 1 294,4 obyv./km²
Správa
Starosta Artur Atayan
Vznik 19. století
Oficiální web www.kapan.am
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapan (arménsky:Կապան); dříve známé jako Ghapan, Ghap’an, Kafin, Kafan, Katan, Qafan, Zangezur nebo Madan je hlavní město arménské provincie Sjunik (marz). Město se nachází 316 km od Jerevanu.

Etymologie

Slovo Kapan pochází z arménského slovesa kapel (կապել), což znamená "zamknout" a odkazuje na starý arménský výraz pro údolí obklopené pohořími. [1]

Geografie

Kapan je největší město v jižní Arménii. Leží na východě provincie Sjunik v údolí Ochči na svazích pohoří Zangezur. Jižně od města je hora Khustup (3206 m).

Historie

O oblasti kolem Kapanu jsou první zmínky z 5. století. V 10. století se zde princ Smbat II přesunul a založil Sjunikh, nebo také království Bahkskoe a jmenoval se králem v roce 970. Město je spojeno se jménem Davit Bek, arménským vůdcem z 18. století, který bojoval proti turecké a perské okupaci v Sjunikhu. Jeho osvobozující kampaň s hrstkou statečných mužů začala v roce 1722 a přilákala tisíce dobrovolníků, kteří Sjunikh osvobodili.[2] Blízko Kapanu je hrad ve kterém Bek zemřel v roce 1728.

Kapan jako město vzniklo v 19. století spojením několika vesnic.

Ekonomie

Vahanavankský klášter

S populací okolo 35 000 se Kapan snaží vyrovnat s následky horno-karabašské války a postsovětskou společností. Nicméně jsou zde známky růstu a vývoje. Kapan je hlavně důlní město, proto jeho perské jméno za dynastie Kádžár bylo معدن (Ma'dan, znamenající "důl"). Kapanský průmysl je závislý na nově zprivatizovaných zásob kovů. Ale rozvíjejí se i ostatní služby jako textilní a nábytkářský průmysl, chov zvířat v obchodním měřítku.

Kapan byl a stále zůstává centrem produkce mnoha neželezných kovů. Komerční využití zdejších zdrojů začalo v roce 1890. Arménští podnikatelé a francouzští důlní inženýři získali povolení pro stavbu měděných dolů a továren pro zpravování měděné rudy ve městě.

Památky

klášter Tatev
  • Vahanavankský klášter
  • Pevnosti Baghaberd a Halidzor .
  • klášter Tatev - Tento klášter nacházející se severozápadně od Kapanu byl založen v 9. století.
  • Socha Davita Beka.
  • Kapanská akademie umění
  • Kapanské archeologické a národopisné muzeum
  • Kapanské divadlo

Doprava

Město je spojeno s Íránem silnicí. Ke konci roku 2008 byla silnice přestavěna mezi Kapanem a městy Kadžaran a Meghri. Z města vede jen nepoužívaná železnice Kapan-Zangilan-Mindživan.

Před válkou o Náhorní Karabach bylo ve městě malé letiště používané pro letadla YAK-40 a AN-14. Jiné nejbližší letiště leží 62 km severně.

Sport

Významní lidé

Partnerská města

Reference

  1. ↑ Western Armenian Dictionary & Phrasebook: Armenian-English/English-Armenian (Hippocrene Dictionary and Phrasebook). 2006. p. 86
  2. ↑ Капан [online]. www.abp.am [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. (Russian) 

Externí odkazy

Zdroj