Kalmyčtina

Kalmyčtina (Хальмг келн)
Rozšíření Rusko, Kyrgyzstán, Kazachstán
Počet mluvčích 499 000[1]
Klasifikace
Písmo Cyrilice (tzv. azbuka), Todo bičig (Jasné písmo)
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Kalmycko
Kódy
ISO 639-1 -
ISO 639-2 xal (B)
xal (T)
ISO 639-3 xal
Ethnologue KGZ
Wikipedie
xal.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích.

UNESCO vede kalmyčtinu na seznamu jazyků ohrožených vymizením.

Jazyk

Kalmyčtina patří k mongolské větvi altajské jazykové rodiny. Svými gramatickými funkcemi se kalmyčtina řadí k aglutinačním jazykům; používá především přípony. Vyznačuje se samohláskovou harmonií. Jejími typickými gramatickými jevy jsou:

Kalmyčtina má 18 samohlásek, které se odlišují délkou (krátké a dlouhé a, ä, e, i, o, ö, u, ü, y). Dlouhé samohlásky se zapisují zdvojením symbolu. Hláska y byla zařazena do kalmyckého fonémového systému poměrně nedávno. Samohlásky se na začátku slova vyslovují s hláskou j.

Souhlásek má kalmyčtina 27 (b, c, č, d, ď, dž, f, g, h, ch, j, k, l, ľ, m, n, ņ, p, r, s, š, šč, t, ť, v, z, ž), přičemž 3 jsou nepůvodní a používají se ve slovech přejatých z ruštiny (f, šč, ž). V některých kombinacích jsou souhlásky slabikotvorné.

Na vývoj kalmyčtiny měly určitý vliv turkické, ugrické a tunguzské jazyky. Od mongolštiny se odlišuje především:

Písmo

Fragment překladu Nového zákona napsaný písmem todo bičig

První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.

V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě azbuky, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941.

Azbuka Latinka Azbuka IPA český
přepis 		Přepis
BGN/PCGN
od 1941 1938-41 1931-38 1930-31 1928-30 1926-28 1924-26
А а А а А а a a a
Ə ə Ä ä Ə ə Я я D d Ä ä ə ä ä
Б б B b Б б p,pʲ b b
В в V v В в w,wʲ v v, w
Г г G g Г г ɡ,ɡʲ,ɢ g g
Һ һ Гъ гъ H һ Г г Һ һ Г г ɣ h gh
Д д D d Д д t,tʲ d d
Е е - Е е je je ye
Ё ё - - jɔ jo yo
Ж ж - - Ж ж ʧ ž zh
Җ җ Дж дж Ƶ ƶ Жж Дж дж Ӝ ӝ dʒ dž dzh, j
З з Z z З з ʦ z (d)z
И и I i И и i i i
Й й J j Й й j j y
К к K k К к (k), (kʲ) k k
Л л L l Л л ɮ,ɮʲ l l
М м M m М м m,mʲ m m
Н н N n Н н n,nʲ n n
Ң ң Нъ нъ N̡ n̡ Нг нг Ң ң ŋ ng ng
О о О о О о ɔ o o
Ө ө Ö ö Ө ө Э э V v Ö ö o ö ö
П п P p П п (pʰ), (pʰʲ) p p
Р р R r Р р r,rʲ r r
С с S s С с s s s
Т т T t Т т tʰ,tʰʲ t t
У у U u У у ʊ u u
Ү ү Ӱ ӱ Y y Ю ю Ӱ ӱ u ü ü
Ф ф F f Ф ф (f) f f
Х х Х х Х х x,xʲ ch h
Ц ц C c Ç ç Ц ц ʦʰ c ts
Ч ч Ç ç C c Ч ч ʧʰ č ch
Ш ш Ş ş Ш ш ʃ š sh
Щ щ - Щ щ (sʧ) šč shch
Ы ы - Ы ы i y y
Ь ь Ь ь Ь ь ʲ j, ' '
Э э Е е - Э э e e e
Ю ю - - Ю ю jʊ ju yu
Я я - - Я я ja ja ya

Příklady

Číslovky

Kalmycky Česky
негн jeden
хойр dva
һурвн tři
дөрвн čtyři
тaвн pět
зурһaн šest
долaн sedm
нәәмн osm
йисн devět
aрвн deset

Odkazy

Literatura

  • БАРДАЕВ, Э. Ч. Современный калмыцкий язык. Лексикология.. Elista: [s.n.], 1985. (rusky) 
  • БИТКЕЕВА, А. Н. Калмыцкий язык в современном мире. Moskva: [s.n.], 2006. (rusky) 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Калмыцкий язык na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Ethnologue

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu kalmyčtina na Wikimedia Commons
  • МУНИЕВ, Б. Д. Калмыцко-русский словарь [online]. Moskva: 1977 [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-08. (rusky) 
  • Малый русско-калмыцкий онлайн словарь [online]. 2003 [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu. (rusky) 

Zdroj