Křižník Potěmkin (film)

Křižník Potěmkin
Základní informace
Původní název Броненосец «Потёмкин»
Země původu Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Jazyk ruština
Délka 74 min
Žánry propagandistický film
němý film
Scénář Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Nikolai Aseev
Sergej Treťjakov
Nina Agadzhanova-Shutko
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
Režie Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Alexandr Pavlovič Antonov
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
Alexandr Antonov
Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Andrei Fajt
… více na Wikidatech
Produkce Yakov Bliokh
Hudba Nikolay Kryukov
Edmund Meisel
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič
Kamera Eduard Kazimirovič Tisse
Vladimir Uralsky
Střih Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
Výroba a distribuce
Premiéra 21. prosince 1925
24. prosince 1925 (SSSR)
Produkční společnosti Mosfilm
Státní výbor pro kinematografii
Distribuce Státní výbor pro kinematografii
Netflix
Tržby 46 653 $
Křižník Potěmkin na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křižník Potěmkin (Бронено́сец «Потёмкин») je celovečerní němý sovětský film, který natočil Sergej Ejzenštejn v roce 1925. Řadou kritiků je považován za jeden z nejvýznamnějších snímků světové kinematografie, na světové výstavě Expo 58 byl vyhlášen nejlepším filmem vůbec. Pojednává o námořní vzpouře na bitevní lodi ruské černomořské floty Kňaž Poťomkin Tavričeskij (česky: Kníže Potěmkin Tauridský), odehrávající se v revolučním roce 1905.

Pět kapitol

  1. Mužstvo a červi
  2. Drama na palubě
  3. Mrtvý volá po spravedlnosti
  4. Oděské schodiště
  5. Setkání s eskadrou

Citace v kultuře

Pro svou převratnost a expresivitu byla řada scén z filmu často citována dalšími filmovými tvůrci. Nejexpresivnější scénou je patrně masakr na Oděském schodišti (dnešní Potěmkinovo schodiště). Variace na tuto scénu se později objevily například ve filmech Brazil, Neúplatní či v komedii Nesnáze pana účetního.

Film byl z mnoha stran přelomový. Objevila se zde například pohyblivá filmová kamera (v té době neobvyklé, avšak používala se i dříve, např. ve filmu Zrození národa (1915)); skoro celý děj filmu se odehrává v exteriéru (na rozdíl od tehdy – a ještě dlouho potom – běžné produkce). Pozoruhodné jsou též obrovské masové scény komparsistů (kteří, mimochodem, hráli zadarmo).

Galerie

Externí odkazy

Zdroj