Kåre Willoch

Kåre Willoch
Předseda vlády Norska
Ve funkci:
14. října 1981 – 9. května 1986
Panovník Olaf V.
Předchůdkyně Gro Harlem Brundtlandová
Nástupkyně Gro Harlem Brundtlandová
Ministr obchodu
Ve funkci:
12. října 1965 – 5. června 1970
Předseda vlády Per Borten
Předchůdce Trygve Lie
Nástupce Otto Grieg Tidemand
Ve funkci:
28. srpna 1963 – 25. září 1963
Předseda vlády John Lyng
Předchůdce Oscar Christian Gundersen
Nástupce Erik Himle
Poslanec parlamentu Norska
Ve funkci:
1. ledna 1958 – 30. září 1989
Volební obvod Oslo
Stranická příslušnost
Členství Høyre
Rodné jméno Kåre Isaachsen Willoch
Narození 3. října 1928
Oslo
Úmrtí 6. prosince 2021 (ve věku 93 let)
Ullern
Choť Anne Marie Jørgensen (1954 -)
Děti 3
Příbuzní Erik Willoch a Jan Willoch (sourozenci)
Josef Hilmar Jørgensen
Alma mater Kristelig Gymnasium (1942–1944)
Ullern videregående skole (do 1947)
Univerzita v Oslu (1948–1953)
Profese politik
Ocenění komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa (1996)
Fritt-Ord-Preis (1997)
Willy Brandt Prize (2005)
Bypatrioten (2006)
honorary state-subsidised funeral
Podpis Kåre Willoch, podpis
Commons Kåre Willoch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kåre Isaachsen Willoch (3. října 1928, Oslo, Norsko – 6. prosince 2021, Oslo[1][2]) byl norský politik a ekonom, představitel norské pravicové konzervativní strany, jejímž předsedou byl v letech 1970–1974.
Byl premiérem Norska v letech 1981–1986. Byl též ministrem obchodu, krátce roku 1963 (ve vládě Johna Lynga) a v letech 1965–1970 v pravo-středové vládě Pera Bortena.

Byl prvním konzervativním premiérem Norska od roku 1945 (s výjimkou krátké epizody konzervativce Johna Lynga v roce 1963). Jako první poválečný premiér hluboce zpochybnil norský koncept sociálního státu vypracovaný norskými sociálními demokraty a částečně některými středovými politickými silami v Norsku. I ve vlastní straně byl zřejmě nejdůslednějším propagátorem idejí volného trhu, deregulace a privatizace. Tyto principy jako premiér vnesl zejména do mediální sféry a na finanční trhy. Velký důraz kradl rovněž na to, že norská ekonomika nesmí stát jen na ropném průmyslu. Kritiku si vysloužil například za nepřímou podporu Arne Treholta, který byl odhalen jako sovětský a irácký špion. Obviněn byl rovněž z antisemitismu, když po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem prohlásil „nevypadá moc nadějně, že si za šéfa administrativy vybral Žida“ (míněn byl starosta Chicaga Rahm Emanuel). Často též kritizoval stát Izrael. Willoch byl považován za výborného rétora. V Norsku jsou proslulé zejména jeho debaty se sociálnědemokratickou předsedkyní a premiérkou Gro Harlem Brundtlandovou. Vydal i několik knih.

Bibliografie

  • Minner og meninger (1988)
  • Statsminister (1990)
  • Tanker i tiden (1999)
  • Myter og virkelighet (2002)
  • Utfordringer (2004)

Odkazy

Reference

  1. ↑ OLSSON, Svein Vestrum. Kåre Willoch er død [online]. 6 December 2021 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  2. ↑ Norwegens Ex-Ministerpräsident Willoch ist tot [online]. 2021-12-06 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Clemet, Kristin; Stanghelle, Harald, eds. (2008). Kåre Willoch 80 år: Et debattskrift. Kagge Forlag. ISBN 978-82-489-0793-0.

Externí odkazy

Zdroj