Norská strana práce

Strana práce
Arbeiderpartiet
Logo
Datum založení 22. srpen 1887
Předseda Jonas Gahr Støre
Sídlo Youngstorget 2 A, Oslo
Ideologie sociální demokracie
Politická pozice středolevice
Mezinárodní org. Progresivní aliance
Evropská strana Strana evropských socialistů
Počet členů 53 323 (2017)
Barvy červená
Oficiální web [1]
Zisk mandátů ve volbách
Storting:
48/169
Regionální zastupitelstva:
277/728
Laponský parlament:
7/38
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídlo vedení strany v Oslu

Strana práce (někdy Dělnická strana, norsky (bokmål) Arbeiderpartiet, AP, do dubna 2011 norsky (bokmål) Det norske Arbeiderparti, DNA, česky Norská strana práce) je sociálně demokratická politická strana v Norsku. Od roku 2005 do 2013 byla nejsilnější vládní stranou a její předseda Jens Stoltenberg byl norským premiérem. Nyní stranu vede Jonas Gahr Støre a od roku 2021 je strana opět nejsilnějším vládním uskupením v zemi.

Strana práce je oficiální sociálně demokratickou stranu zastávající liberálně demokratické myšlenky. Během posledních 20 let strana do svého programu zapojila více prvků ekonomického liberalismu, svolila privatizaci státem drženého majetku a poskytovaných služeb, částečně redukovala daňovou progresi; v poslední době se nicméně vrací k tradiční levici. Strana se profiluje jako pokroková strana, která prosazuje spolupráci a kooperaci na národní i mezinárodní úrovni. Její mládežnická organizace se nazývá Arbeidernes Ungdomsfylking (AUF).

Tabulka počtu získaných % pro stranu od roku 1894 do 2009

Historie strany

Byla založena v roce 1887 a do voleb do Stortingu (parlamentu) poprvé vstoupila v roce 1894. Do parlamentu se dostala o devět let později, v roce 1903, a její podpora rychle stoupala, v roce 1927 již byla nejpočetnější stranou a tuto pozici si stále drží, má značnou podporu ve volbách, dokonce získávala absolutní většinu parlamentních křesel.

Strana prožila rozštěpení v roce 1921 kvůli rozhodnutí vstoupit do Komunistické internacionály z roku 1919. Byla založena Sociálně demokratická dělnická strana Norska. V roce 1923 DNA opustila Internacionálu a neopominutelná část členstva přešla do vzniklé Komunistické strany Norska. V roce 1927 se sociální demokraté znovuspojili s Dělnickou stranou.

Tabulka počtu získaných křesel pro stranu od roku 1894 do 2009

První vláda vedená Dělnickou stranou a jejím tehdejším šéfem Christopherem Hornsrudem byla zformována v roce 1928 a trvala pouhé dva týdny. Během prvních roků 30. let 20. století Dělnická strana opouštěla svůj profil strany revoluce a vydala se reformní cestou. V roce 1935 se vrátila do vlády, kde zůstala až do roku 1965 (krom období exilu mezi 1940 a 1945 a jednoho měsíce v roce 1963). Během většiny prvních dvaceti let po druhé světové válce vedl stranu a vládu Einar Gerhardsen, který je považován za jednoho z architektů poválečné rekonstrukce Norska a je často označován za „Landsfaderen“ (tj. Otce národa, Otce vlasti). Toto období se považuje za zlatou érou Norské dělnické strany.

Další éry vládnutí byly mezi lety: 1971–1972, 1973–1981, 1986–1989, 1990–1997, 2000–2001. Obecně se soudí, že právě tyto období vlády Dělnické strany vedly k utvoření sociálního státu v Norsku.

Ve volbách v roce 2001 získala poměrně nízkých 24,3 % hlasů, přesto byla DNA největší stranou Stortingu. Ve volbách 2005 si získala podporu 32,7 % voličů. V roce 2009 získala Norská strana práce 35,4 %, připadlo ji 64 ze 169 křesel v parlamentu a Jens Stoltenberg tak obhájil křeslo premiéra. V koalici tří politických stran dále patřilo 11 křesel agrárníkům (Senterpartiet – Sp – „Strana středu“) a 11 norským komunistům (Sosialistisk Venstreparti – SV – „Socialistická levicová strana“). V období 2013–2021 byla strana v opozici.

Útoky z července 2011

Podrobnější informace naleznete v článku Útoky v Norsku v červenci 2011.

Dne 22. července 2011 Anders Breivik odpálil bombu v Oslu u vládní budovy, kde jsou také kanceláře Norské strany práce. Výbuch bomby si vyžádal 8 mrtvých. Poté Breivik odjel na ostrov Utøya, kde pořádala Dělnická strana letní tábor mládežnické organizace Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF); účastníci byli ve věku 13–25 let. Breivik, převlečený za policistu, zde postřílel 69 lidí.

Předsedové strany

  • Anders Andersen (1887–1888)
  • Hans G. Jensen (1888–1889)
  • Christian Holtermann Knudsen (1889–1890)
  • Carl Jeppesen (1890–1892)
  • Ole Georg Gjøsteen (1892–1893)
  • Gustav A. Olsen Berg (1893–1894)
  • Carl Jeppesen (1894–1897)
  • Ludvig Meyer (1897–1900)
  • Christian Holtermann Knudsen (1900–1903)
  • Christopher Hornsrud (1903–1906)
  • Oscar Nissen (1906–1911)
  • Christian Holtermann Knudsen (1911–1918)
  • Kyrre Grepp (1918–1922)
  • Emil Stang jr. (1922–1923)
  • Oscar Torp (1923–1945)
  • Einar Gerhardsen (1945–1965)
  • Trygve Bratteli (1965–1975)
  • Reiulf Steen (1975–1981)
  • Gro Harlem Brundtland (1981–1992)
  • Thorbjørn Jagland (1992–2002)
  • Jens Stoltenberg (2002–2014)
  • Jonas Gahr Støre (2014–dosud)

Premiéři za Dělnickou stranu

Externí odkazy

Zdroj