Juraj II. Drašković z Trakošćanu

Jiří II. Drašković
Narození 5. února 1525
Bílina (Chorvatsko)
Úmrtí 31. ledna 1587 (ve věku 61 let)
Vídeň
Bydliště Záhřeb
Národnost Chorvati
Povolání katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání katolická církev
Rodiče Bartoloměj Drašković
Rod Draškovićové z Trakošćanu
Příbuzní Jan I. Drašković z Trakošćanu a Kašpar Drašković (sourozenci)
Jiří Utišinović Martinuzzi (strýc)
Funkce diecézní biskup (od 1560)
Roman Catholic Bishop of Zagreb (Agram) (od 1563)
diecézní biskup (od 1578)
katolický arcibiskup (od 1582)
kardinál (od 1585)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří II. Drašković z Trakošćanu, též jako Juraj II. Drašković von Trakošćan apod. (chorvatsky: Juraj II. Drašković Trakošćanski, maďarsky Draskovich II. György, 5. února 1525, Bilina poblíž Kninu, Chorvatské království31. ledna 1587, Vídeň) byl chorvatský kardinál v 16. století. Byl synovcem kardinála Giorgia Martinuzziho (chorv.: Juraj Utješinović Martinušević), OSPPE (1551).

Život a činnost

Reliéf se jménem kardinála Draškoviće na Proboštském paláci v Bratislavě.

Jiří Drašković se narodil jako jeden ze tří synů Bartola Draškoviće (asi 1500–1538) a jeho manželky Anny rozené Utješinović. Narodil se na rodovém zámku v Bilině, západně od Kninu, stejně jako jeho bratři vojenský velitel Jan I. a Kašpar. Matka Anna byla sestrou kardinála a diplomata Juraje Utješinoviće Martinuševiće, známého jako Giorgio Martinuzzi.

Jiří studoval v Krakově, Vídni, Bologni a Římě. Jeho studia financoval jeho strýc kardinál.

Později byl kanovníkem ve Velkém Varadíně, proboštem v Bratislavě, apoštolským protonotářem a královským radním. Drašković byl důvěrníkem a zpovědníkem císaře Ferdinanda I. Ten jej v roce 1558 jmenoval biskupem v Pětikostelí a v roce 1559 vyslal na císařský dvůr v Augsburgu.

Jiří Drašković se účastnil Tridentského koncilu konaného v letech 1562–1563 coby vyslanec Ferdinanda I. V roce 1564 byl přeložen do záhřebské diecéze a současně s tím pověřen výkonem funkce bána Chorvatska, Dalmácie a Slavonska. Po čtrnácti letech, roku 1578 byl přeložen do rábské diecéze a byl jmenován velkým kancléřem a místodržitelem Uherska. Nakonec byl v roce 1582 povýšen do arcidiecéze kaločsko-bačské.

18. prosince 1585 jej papež Sixtus V. během konzistoře jmenoval kardinálem, titul však nikdy nepřevzal.

Rodina

Jiří byl strýcem chorvatského bána Jana (Ivana) II. Draškoviće z Trakošćanu (maď II. Draskovits János), ženatého s Evou, dcerou Mikuláše Istvánffyho (1538–1615), historika a uherského místopalatina.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Drašković von Trakošćan na francouzské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Antonín Vrančić
Znak z doby nástupu biskup péčský
15571563
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ondřej Dudith
Předchůdce:
Matyáš Bruman
Znak z doby nástupu biskup záhřebský
15641578
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan Kranjčić Moslavský
Předchůdce:
Lukáš Zekel z Ormosdu
Znak z doby nástupu chorvatský bán
15671575
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Frankopan
Předchůdce:
František Frankopan
Znak z doby nástupu biskup kaločsko-kečkemetský
15731587
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Heresinczy
Předchůdce:
Jan Liszthi
Znak z doby nástupu biskup rábský
15781587
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Heresinczy

Zdroj