Julius Veselý

Julius Veselý
Julius Veselý (Český svět, 1910)
Julius Veselý (Český svět, 1910)
Rodné jméno Julius Josef Veselý
Narození 27. dubna 1852
Nasavrky u Chrudimi
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. března 1920 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání bankéř, podnikatel
Ocenění Rytířský kříž Řádu Františka Josefa III. třídy
Choť Arnoštka Veselá (roz. Steppanová)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Josef Veselý (28. dubna 1852 Nasavrky u Chrudimi – 19. března 1920 Praha[1]) byl český bankéř a podnikatel, dlouholetý generální ředitel Pražské úvěrní banky, jedné z prvních a největších bank a pojišťoven v rakousko-uherském mocnářství. Dlouhodobě žil a působil v Kolíně, posléze přesídlil s rodinou do Prahy. Roku 1912 se stal historicky prvním českým rejdařem vlastnícím zaoceánskou loď, když zakoupil obchodní parník přejmenovaný na Arna.

Život

Mládí a bankovní kariéra

Narodil se v městečku Nasavrky nedaleko Chrudimi do české rodiny. Vystudoval reálku v Kutné Hoře a obchodní akademii v Praze, poté byl zaměstnán jako úředník v Měšťanském pivovaru v Plzni. Roku 1875 nastoupil jako účetní do Úvěrní banky v Kolíně, kam se přestěhoval a kde se po pěti letech stal se ředitelem. V prvních letech své činnosti v Kolíně se zde angažoval i v prosperujícím cukerním průmyslu: roku 1880 se zasloužil o zřízení cukerního skladiště v blízkosti kolínského nádraží, které usnadnilo distribuci cukrové řepy a cukru z celého polabského cukrovarnického regionu. Rovněž v Kolíně působil jako aktivní divadelní ochotník v rámci spolku Tyl a rovněž se jako člen Divadelního družstva podílel na výstavbě kolínského divadla.[2]

Sídlo Pražské úvěrní banky v ulici 28. října, Praha-Staré Město

Rovněž byl považován za odborníka na poli akciových trhů, bankovnictví či pojišťovnictví. Roku 1888 se výrazně zapojil do veřejné debaty k zákonu o skladištích vydáním textu Úvaha o návrhu zákona o zřízení a užívání veřejných skladišť, na základě kterého byl návrh zakona dále upravován. Sídlo banky se roku 1899 přeneslo do Prahy a název instituce byl změněn na Pražská úvěrní banka. Vedle čilé bankovní práce inicioval Veselý jako generální ředitel banky také vznik penzijního fondu či nemocenské pokladny pro úřednictvo banky. Banka sídlila v honosném sídle v pozdější ulici 28. října v těsné blízkosti Václavského náměstí a ulici Na příkopě, vystavěné podle návrhu Emila von Förstera a zbudována firmou stavitele Matěje Blechy, rovněž jednoho z podílníků banky. Z funkce ředitele odstoupil roku 1917.[2]

Za své zásluhy o rakousko-uherské bankovnictví byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa III. třídy.

Rejdařem

Roku 1911 začal podnikat v oboru rejdařství, tj. obchodní zaoceánské plavby. 12. dubna 1912 zakoupil v rotterdamském přístavu britský nákladní parník Gelderland postavený roku 1900.[3] Loď pak nechal přejmenovat podle své manželky Arnoštky, Arna.[4] Rozsáhlejší obchodní aktivity však překazily okolnosti první světové války.

Úmrtí

Julius Veselý zemřel 19. března 1920 ve věku 67 let. Pohřben byl v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.[1][5]

Rodinný život

Julius Veselý se roku 1878 v Kolíně oženil[6] s Arnoštkou (Ernestinou) Steppanovou (Štěpánovou) pocházející z Chroustovic u Chrudimi. Měli spolu celkem pět dětí. Nejmladší dcera Arnoštka byla rovněž spolumajitelkou lodi Arna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ Z22, s. 132
  2. ↑ a b Veselý, Julius, 1852-1920 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ NOVÁK, Radek. Historie československé námořní plavby sahá až do 13. století. Dopravní noviny [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ HUBENÝ, Jaroslav. Dobrodruh Boris Gol objevil potopený křižník i loď rejdaře z Nasavrk. iDNES.cz [online]. 2013-12-03 [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Julius Veselý 1852 - 1920. BillionGraves [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kniha oddaných - Kolín 71 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj