Joseph Frings
|
Jeho Eminence Joseph Richard kardinál Frings | |
|---|---|
| kolínský arcibiskup a kardinál | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | Kolín nad Rýnem |
| Uveden do úřadu | 21. června 1942 |
| Emeritura | 10. února 1969 |
| Předchůdce | Karl Joseph Schulte |
| Nástupce | Joseph Höffner |
| Heslo | „Pro hominibus constitutus“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 10. srpna 1910 |
| Biskupské svěcení | 21. června 1942 |
| Kardinálská kreace | 18. února 1946 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 6. února 1887 |
| Místo narození |
Neuss,  Německo
|
| Datum úmrtí |
17. prosince 1978 (ve věku 91 let) |
| Místo úmrtí |
Kolín nad Rýnem, Německo
|
| Místo pohřbení | Katedrála v Kolíně nad Rýnem |
| Národnost | německá |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Richard kardinál Frings (6. února 1887 v Neussu – 17. prosince 1978 v Kolíně nad Rýnem), později psán též Josef, byl od 1. května 1942 kolínský arcibiskup a od 17. února 1946 kardinál.[1] Byl jednou z nejvýznamnějších postav německé poválečné katolické církve.[2]
Život
Byl druhý z osmi dětí továrníka Heinricha Fringse a jeho manželky Marie. Od roku 1905 studoval v Mnichově, Innsbrucku, Freiburgu im Breisgau a Bonnu katolickou teologii. Knězem se stal 10. srpna 1910. Do roku 1913 působil jako kaplan, do roku 1915 pak studoval na Papežském biblickém ústavu v Římě, roku 1916 byl ve Freiburgu promován doktorem teologie. Do roku 1922 byl farářem v Kolíně-Fühlingen, v letech 1922 až 1924 ředitelem sirotčince v Neussu a pak až do roku 1937 farářem v Kolíně-Braunsfeldu. Od roku 1937 do roku 1942 byl rektorem kněžského semináře v Bensbergu.
Arcibiskupem kolínským[3] byl jmenován 1. května 1942, biskupskou svátost mu udělil 21. června 1942 arcibiskup Cesare Orsenigo, nuncius v Německu. Úřad kolínského arcibiskupa zastával od roku 1942 do roku 1969. Německý tisk měl zakázáno o jeho svěcení informovat. Jeho heslo znělo: Pro hominibus institutus (Ustanovený pro lidi). Frings byl jedním z nejpopulárnějších kolínských arcibiskupů. V letech 1945–1950 stál v čele Fuldské biskupské konference. Papež Pius XII. jej 18. února 1946 spolu s Konredem von Preysing a Clementem von Galen povýšil na kardinála[4] a byl mu určen římský kostel San Giovanni a Porta Latina. V letech 1945 až 1965 byl předsedou Německé biskupské konference. Roku 1958 inicioval založení charitativní organizace Misereor.
Patří k významným osobnostem Druhého vatikánského koncilu, na němž vehementně kritizoval činnost Posvátného oficia a byl jedním z členů prezidia tohoto koncilu. Jako asistent mu pomáhal Joseph Ratzinger. Fringsova spontánní latinská promluva o průběhu úvodního zasedání koncilu nasměrovala další zasedání tohoto koncilu, protože změnila výrazně kurs připravovaný kurií.
Rezignoval pro vysoký věk na řízení kolínské arcidiecéze v únoru 1969. Dvakrát se účastnil konkláve, v letech 1958 a 1963. Po reformě pravidel volby papeže v roce 1971 ztratil právo volit v konkláve z důvodu věku. Byl pochován v metropolitní katedrále v Kolíně.
Reference
- ↑ CHENEY, David M. Josef Cardinal Frings [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ "Der rheinische Kardinal". katholisch.de [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Josef Kardinal Frings, Geschichte der CDU, Konrad-Adenauer-Stiftung. Konrad-Adenauer-Stiftung. Dostupné online [cit. 2016-11-22].
- ↑ Josef Kardinal Frings. gemeinden.erzbistum-koeln.de [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Frings na Wikimedia Commons
