Joseph Fesch

Jeho Eminence Joseph Fesch
Kardinál–arcibiskup lyonský primas Galie
Kardinál Joseph Fesch
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	lyonská
Období služby	1802–1839
Předchůdce	Claude-François-Marie Primat
Nástupce	Louis-Jacques-Maurice de Bonald
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1787
Biskupské svěcení	15. srpen 1802
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	děkan v Bastii lyonský arcibiskup (1802–1839) Kardinál (1803–1839)
Osobní údaje
Rodné jméno	Joseph Fesch
Datum narození	3. ledna 1763
Místo narození	Ajaccio, Korsika, Francie
Datum úmrtí	13. května 1839
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Fesch (3. ledna 1763, Ajaccio – 13. května 1839, Řím) byl francouzský kardinál, arcibiskup lyonský, nevlastní strýc Napoleona I.

Život

Původ

Joseph Fesch byl synem švýcarského armádního kapitána v janovských službách, který se roku 1757 oženil s vdovou Ramolinovou, babičkou Napoleona Bonaparte. Jejich syn Joseph byl tedy nevlastním bratrem Napoleonovy matky Letizie.

Mládí

Studoval v Aix-en-Provence teologii, ale v době revoluce přešel do civilní sféry a věnoval se armádní administrativě. V roce 1796, při prvním italském tažení svého synovce Napoleona Bonaparte, jej Napoleon jmenoval armádním komisařem, ale této funkce se musel pro podezření z nezákonného obohacování vzdát. Vrátil se k duchovní službě a stal se děkanem v Bastii.

Arcibiskup a kardinál

Roku 1802 byl jmenován arcibiskupem v Lyonu a roku 1803 kardinálem a francouzským vyslancem u papežského stolce. V roce 1804 doprovázel papeže Pia VII. ke korunovaci Napoleona do Paříže, kde v předvečer ceremoniálu celebroval církevní sňatek Napoleona a Josephiny de Beauharnais. V době císařství byl velkoalmužníkem říše, hrabětem a senátorem. V roce 1806 byl zvolen primasem francouzským. Předsedal koncilu francouzského duchovenstva v Paříži roku 1810 a veřejně se rozhodně zastal papeže v jeho sporu s Napoleonem, následkem čehož pak žil ve vnitřním exilu v Lyonu. Roku 1814 uprchl se svou sestrou Letizií do Říma. Po návratu Napoleona z Elby se krátce vrátil do Paříže a byl jmenován pairem. Po bitvě u Waterloo opět rychle emigroval do Říma; tam žil zcela v soukromí, soustavně studoval vědy a umění, obklopen jen svou proslulou sbírkou uměleckých děl. Požadavek francouzské vlády, aby se vzdal úřadu arcibiskupa lyonského, rozhodně odmítl, ale úřad de facto nevykonával. Část své světoznámé sbírky obrazů, která čítala více než 20 000 děl, odkázal městům Ajaccio a Lyon, zbytek byl po jeho smrti vydražen.

Vyznamenání

• velkodůstojník Řádu čestné legie (14. června 1804)
• velký orel (velkokříž) Řádu čestné legie (2. února 1805)^[1]
• rytíř Řádu zlaté ostruhy (10. srpna 1802) – udělil papež Pius VII.
• rytíř Řádu zlatého rouna (1805) – udělil španělský král Karel IV.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Fesch na Wikimedia Commons
• Joseph Fesch na newadvent.org
• Církevní úřady Josepha Fesche
• Arcidiecéze v Lyonu (anglicky)

Arcibiskup lyonský a primas Galie
Předchůdce: Claude-François-Marie Primat	1802–1839 Joseph Fesch	Nástupce: Louis-Jacques-Maurice de Bonald

Zdroj