Josef Zmij-Miklovšik

Josef Zmij-Miklovšik
Rodné jméno Josyf Zmij-Myklošyk
Narození 20. března 1792
Slovinky
Úmrtí 1. prosince 1841
Prešov
Příčina úmrtí tyfus
Místo pohřbení Prešov
Země Rakouské Císařství
Národnost Rusínská
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Zmij-Miklovšik (rusínsky Йосиф Змій-Миклошик, Josyf Zmij-Myklošyk, 20. března 1792 Slovinky – 1. prosince 1841 Prešov) byl rusínský malíř a ikonograf.[1][2][3] Josef byl jeden ze zakladatelů rusínského výtvarného umění.[3]

Život

Narodil se v roce 1792 do chudé rolnické rodiny v obci Slovinky nedaleko města Krompachy na dnešním Slovensku.[2] Studoval v na krásnobrodském klášteru kde se seznámil s ikonografií.[2] V krásnobrodském klášteru se chtěl stát ďjakem, což byla role nižšího duchovního v chrámu, ale také role kantora, předzpěváka či písaře.

V roce 1814 se stal pěvcem v řeckokatolickém kostele sv. Barbory, známý též jako Barbareum, ve Vídni.[1][2] Ve stejném roce také začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Josef také žil dva roky v Itálii, kde studoval barokní a renesanční malířství.[1][2]

V roce 1823 se stal diecézním malířem v Prešovské řeckokatolické eparchii.[1][2] Jmenoval ho sám první biskup Gregor Tarkovič. Na podzim roku 1841 onemocněl tyfem a 1. prosince 1841 zemřel. Pochován byl v Prešově.

Muž s knihou byl jeden z prvních obrazů malíře

Dílo

Jako diecézní malíř, Josef Zmij-Miklovšik maloval pro eparchii nejen ikonostasy, fresky a oltářní obrazy, ale také portéty významných kněží.[1][2] Ve volném čase maloval krajinomalby a portréty bohatých prešovských měšťanů.[2] Ikonostasy namaloval do kostelů v mnoha obcích, např. v obcích Petrová, Ruská Nová Ves a Rešov.[1][2]

Předtím než se stal diecézním malířem také namaloval obrazové kompozice z lidového života. Mezi ně patří např. Zemplínská svatba, nebo Výběr nevěsty v Krásném Brodě. Také ilustroval knihu Etnographia Ruthenorum od Jana Čaploviče a namaloval portéty biskupa Gregora Tarkoviče a kněze Jana Kovače.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Змий-Микловшик, Иосиф na ruské Wikipedii a Йосиф Змій-Миклошик na rusínské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  2. ↑ a b c d e f g h i MAGOCSI, Paul R.; POP, Ivan Ivanovič. Encyclopedia of Rusyn History and Culture. Toronto: University of Toronto Press, 2002. 1 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0, ISBN 978-1-4426-7443-1. 
  3. ↑ a b Österreichisches biographisches Lexikon: 1815 - 1950. Příprava vydání Österreichische Akademie der Wissenschaften. Wien: Verl. der Österr. Akad. der Wiss ISBN 978-3-7001-3213-4. 
  4. ↑ KOVAČ, Fedir. Krajeznavčyj slovnyk rusyniv-ukrïnciv: prjašivščyna. 1. vyd. vyd. Prjašiv: Sojuz Rusyniv-Ukraïnciv Slovacʹkoï Respubliky 496 s. (Rusyny-Ukraïnci prjašivščyny). ISBN 978-80-85137-15-6. 

Literatura

  • POP, Ivan Ivanovič; MAGOCSI, Paul Robert. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 (anglicky) 
  • POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 

Související články

Zdroj